[91v]číslo strany rukopisunepoškvrněnéj, když přídeš ke mně? Přichodiech v nevinnosti srdcě mého, u prosědcě domu mého. Ps100,3 Nepřědkládách přěd očima mýma věc nepravú, činiecie[1422]činiecie] přepsáno z pův. čiňúcie přěstupy nenávidiech. Nenádrží sě mně Ps100,4 srdce[1423]srdce] ſrdcie rkp. zlé, otschyľujúcieho ote mne zlostivého nepoznávách. Ps100,5 Zdierajúciemu tajně bližniemu svému, toho následovách. Pyšného oka a nesytého srdcě, s tiem nejědiech. Ps100,6 Oči moji k věrným země, aby seděli se mnú, choďúcí na cěstě nepoškvrněnéj, ten mi slúžieše. Ps100,7 Nebude bydliti u prosědcě domu mého, ktož činí pychost, jenžto[1424]jenžto] -n- nadepsáno korektorem mluví zlosti, nevzkláňal v obezřěňú očú mú. Ps100,8 V jutřně zabíjiech všeckny hřiešníky zemské, abych rozpudil z města božieho všeckny čiňúcie zlost.
CI.[1425]CI.] C rkp.
Ps101,1[1426]verš nepřeložen Ps101,2 Hospodine, uslyš modlitvu mú a volánie mé k tobě p[92r]číslo strany rukopisuřiď. Ps101,3 Neotvracuj obličěje tvého ote mne, v kterýž kolivěk den smúcu sě, nakloň ke mně ucho tvé. V kterýž kolivěk den vzývati budu tě, rúčě uslyš mě. Ps101,4 Nebo zhynuli sú jako dým dnové moji a kosti mé jakožto škvarek zvadly sú. Ps101,5 Bit sem[1427]sem] ſiem rkp. jakožto sěno a zvadlo srdce[1428]srdce] ſrdcie rkp. mé, nebo zapomněl sem jiesti chleba mého. Ps101,6 Ot hlasu vzdychánie mého nádržie sě usta má tělu mému. Ps101,7 Podoben učiněn sem ptáku[1429]ptáku] navíc oproti lat. pelikánovi jednotnému[1430]jednotnému] genoten| rkp., solitudinis lat., učiněn sem jakožto lelek v domovitéj schráně. Ps101,8 Bděl sem a učiněn sem jakožto vrabec ojednělý[1431]ojednělý] ogiednyeli rkp. v střěše. Ps101,9 Cělý den porúháchu sě mně nepřieteli moji, a jižto chváléchu mě, proti mně přisáháchu, Ps101,10 nebo popel jakožto chléb jědiech a pitie mé s pláčem miesiech, Ps101,11 ot obličěje hněvu[1432]hněvu] + et lat., nemá var. zámutka tvého, nebo vzpodvih mě i[1433]mě i] navíc oproti lat. porazil si mě. Ps101,12 Dnové moji
