jest otec synóm, milostivejí jest hospodin bojúcím jeho, Ps102,14 nebo on jest poznal myšlenie naše. Rozpomanul jest, že jsme prach, Ps102,15 člověk, jako sěno, dnové jeho, jako květ polský, tak otektve. Ps102,16 Nebo duch jeho přějde v něm a neostojí a nepozná viec miesta svého. Ps102,17 Ale milosrdie božé ot věku nad bojúcími jeho. A pravedlnost jeho nad syny synóv Ps102,18 těch, jižto chovajú svědečstva jeho a pamětivi sú přikázaní jeho k činěňú jě. Ps102,19 Hospodin na nebi učinil stolicu svú a královstvo jeho všěm panovati bude. Ps102,20 Poděkujte hospodinu, všickni anjeli jeho, mohúcí mocú, čiňúcí slovo jeho, k uslyšěňú hlasu řěčí jeho. Ps102,21 Poděkujte hospodinu, všickni moci jeho, sluhy jeho, jižto činíte vóľu jeho. Ps102,22 Poděkujte hospodinu, všickni činové jeho, v každém miestě panovánie jeho, poděkuj, dušě má, hospodinu.
žalm CIII.
Ps103,1 Poděkuj, dušě má, hospodinu, hospodine bože mój, velebný si přieliš. Zpověďú a krasú oděl si sě, Ps103,2 okľúčen si světlosťú jako rúchem. Zprostieraje nebesa jakožto kóžu, Ps103,3 jenž přikrýváš svirchnosti jich, jenž ukládáš oblak vstúpenie tvé, jenžto chodíš na perutech větrových, Ps103,4 jenž činíš anjely tvé duchy, sluhy tvé ohněm žhúcím. Ps103,5 Jenž si založil zeḿu na ustaveňú tvém, neschýlí sě u věky věkóm. Ps103,6 Propast jako rúcho oděv jeho, nad horami stanú vody. Ps103,7 Přěd porokováním tvým zaběhnú, ot hlasu římoty tvé vztřasú sě. Ps103,8 Vzejdú hory a sejdú pole, u miesto, ježto si učinil jim. Ps103,9 Cíl uložil si, jehož nepřijedú, ani navrátie sě přikryti zeḿu.
