diábelským činie sobě smlúvu spolu proti druhým kniežatóm a šlechticóm a toho potvrzují mezi sobú listy rozličnými a přísahami, a skrze to mnoho mordu lidského i jich sbožie společně a mnoho se zlého děje.
A protož my netoliko to staviti chtiec, ale viece až z kořen vykopati a shladiti, tiemto ustavením zapoviedámy, aby žádní kniežata, páni i vladyky a sedláci žádných slibóv proti jiným mezi sobú nečinili, ani se penězi skládali na smrt keréhož kolivěk člověka. A pakli by přes to ustavenie kteří v tom byli nalezeni, aby byli se vším na králově milosti. A pakli by kto od jich mocí zabit byl, aby byla pomsta nad jich hrdly s plným právem.
Sequitur capitulumcizojazyčný text CC LXXXXV
Pýcha milému bohu jest vždycky protivná. Takéž nám jest na mysli, abychom pýchu v našem království snažně ukrotili, a protož ustavujeme, když by keří knieže neb šlechtic náš zemenín potupil naše ustavenie netbaje na spravedlnost s pochodní a s ohněm na druhého svého nepřietele dědiny běžel a vtrhl svú mocí a spálil jemu málo neb mnoho, aby hned se vší mocí má býti na králově milosti. A komuž by spálil, aby jeho škody napřed byly podobně zaplaceny, neb myslímy, aby našim věrným prvé jich škoda byla zaplacena, než bychom naši komoru bohatili, neb tehdy náš poklad roste, když našim věrným od nás spravedlnost se děje. Ale což po zaplacení těch škod bude sbožie toho žháře a má do královy komory připadnúti.
Capitulumcizojazyčný text CC LXXXXVI
Sváróv mnohých, jakožto se často před námi děje, chtiece ukrátiti tiemto ustavením, přikazujem, aby bratřie neb jiní přietelé, ješto by společně dědiny měli, když by se jimi chtěli rozděliti, aby každý svój diel věďal, aby to zevně a počestně mezi sobú dělili před královú milostí a ač by byli kniežata neb páni šlechtici neb sobě zvolili tři pány šlechtice neb kmety toho kraje. Pakli by byli vladyky, ale aby zvolili tři konšely zemské a před těmi aby rozdiel zevný učinili. Ale jiní měšťané neb sedláci před rychtářem toho města nebo té vsi a před obcí aby se dělili zevně a nic jinak.
Sequitur capitulumcizojazyčný text CC LXXXXXVII
Lidská opatrnost z minulých časóv béře příklad, aby se budúcích příhod vystřiehali. A protož že osviecená kněžna králová česká někdy dávno po smrti krále muže svého krále českého ovdověvši byla jest druhého muže pojala šlechtice pána a své děti v sirobě ostavila a skrze to mnoho zlého v českém království stalo se jest,
