jakožto cierkev svatá cierkev po všem křesťanství věří a pokorně ctí a propoviedá.
CC LXIII
My, Karel z božie milosti ciesař říský a král český, všecky naše věrné a nám poddané, v zákoně křesťanském nám za bratří majíce a duchovní milostí syny je nazývajíce, ustavujem a přikazujem pod naší mocí i pod ztracením viery i hrdel vieru křesťanskú tvrdě a bez omylu držeti, aby okolo nás jiné vlasti křesťanské nás v žádném omyle viery křesťanské nenařiekali aniž ohavně pomlúvali, by naše české královstvie mělo keré pochybenie na vieře křesťanské. A kerý by byl v tom nalezen, že by svým netbáním nebo kerým omylem proti vieře křesťanské stál a proti cierkvi svaté co protivného řekl, pomsty božie věčných muk naň žádámy a v svú nemilost jej vezmúce, na smrt tělesnú jej bez milosti odsuzujem.
Sequitur capitulumcizojazyčný text CLXXXXX LXIIII
Pohanóm a saracénóm v našem křesťanském království obydlé a přebývanie v Čechách pilně zapoviedámy, přikazujíce všem našim věrným a nám poddaným křesťanóm, aby žádného pohana ani saracéna v svým domiech nechovali ani na své dědiny přijímali k obydlení, jedno když by skrze naše královstvie šli nebo jeli do vlastí dalších z příhody anebo když by do našeho královstvie pro keré kupectvie neb pro jinú potřebu k nám šli nebo jeli. Tehdy hostinní hospodáři neb jiní kupci mají jim potřebu dáti jako jiným hostem za jich penieze, to odpúštiemy svobodně, když by nebylo úkladu a lsti proti vieře křesťanské a cierkvi svaté.
Sequitur capitulumcizojazyčný text CLXXXXX LXV
Což se proti zákonu cierkve svaté protivenstvie stane, to se všem křesťanóm děje protivenstvie, neb nic těžšieho a protivnějšieho nenie než proti božie moci a proti jeho syna, pána našeho jediného, velikému milosrdenství lidskému pokolení příchylnému, zlých a hubených psóv zuby a jazykem tu milost žráti a kúsati. Tiť jsú kacieři, kteříž ovce božie od stráže, od spasenie Petrovi chtie odděliti, jemuž jest to pasenie všech ovec od Jezukrista, syna božieho, našeho pastýře dobrého, uvěřeno a poručeno. A oni snaživše se, chytrostí svú a zlostí jako vlcie lační a chvátaví vnitř, lísavě a tiše žádají a myslé, kterak by mohli vlúditi se a vstúpiti v uovčinec boží a žádjíce, aby mohli svým kúsaním ovce sežrati a rozehnati od pastýře a od dobré pastvy.
Tiť jsú synové otce zlořečeného a rozmnožitelé lstí falešných k přeluzování sprostných duší poslaní. Tiť jsú hadové, ješto tiše a sladce sýpie, a pod tú sladkostí jed z sebe vylévají, neb když sladce mluvie, činie se milosrdní, ale k ostatku
