účastnosti,

Otce Boha nebeského,

živ jsa k jeho líbosti.

Protož hříšné těło sužuj,

k spravedlnosti je obětuj;

nebť to ta jest obět živá,

pro Krista Bohu libá.

5 Obětujmež ji s miłostí,

Krista v tom následujíc,

s cełou pravou dověrností,

nic sebe nelitujíc;

neb se Kristus nelitovał,

když se za nás v obět vydał;

ó, budmež mu v tom podobní,

jsouc bližních svých miłovní.

6 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Žádný jiným nepohrdej

pro mdłobu těła jeho,

v víře Boží jej přijímej

za Krista účastného,

jehož krví svou očistił,

v úmłuvě víry posvětił;

neb ač jsme všickní hříšníci,

však Krista účastníci.

7 Protož bližních svých nesuďme

podle jich provinění,

pro Krista jim odpouštějme

podle jeho naučení;

nebť se Bohu dobře líbí,

kdyžto bratří v łásce bydlí,

mrtvíce złé náchylnosti,

drží se pobožnosti.

8 V tomť záleží słužba Boží

z víry živé činěná,

v níž naděje jistá stojí

słovem Božím stvrzená

těm, kdož Krista následují

a v łásce Boží trvají,

stanouť na soudu bezpečni,

nebudou zahanbeni.

9 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Pomoz, Bože, pracovati

v tom, což tobě libého,

nový život na se bráti,

vysvobozuj od złého,

ať bychom svatou naději

mohli míti v den poslední,

rač své díło v nás konati,

v Kristu osłavovati.

O X Proti svodům věrou se chłubících bez skutků. (Touž notou)

[1]text doplněný editorem[1736]V prameni není obsaženo. Žádný spasení nedůjde,

též ani v nebi místa,

kdož cestou víry nepůjde

s následováním Krista,

sám se zapra

a hříchům mra,

vůle k činění Boží.

Sic nic není

než svedení,

jenž zatracení množí.

2 Neprospějeť říci: „Pane,“

tak młuví Kristus zjevně,

díš-li: „všaks pak umřeł za mne.“

Onť dí: „Ales ty pevně

hříchy svými

vždy novými

moc krve mé vyprázdnił,

buď očitě,

neb ukrytě

dobrotu Boží dráždił.“