4 A protož udílejte,

z statků časných dávejte

chudým lidem k potřebám,

jak sem dał já štědře vám.

5 Odpłaty nežádejte,

pokład v nebi skłádejte;

jáť vám to vše nahradím,

když se k soudu navrátím.

6 Za toto zboží časné

budete míti věčné,

jenž na věky zustává;

aj, odpłaty mé słáva!“

7 V čemž když tě posłouchali

ti, kdož hłas tvůj słýchali,

a ty ve jméno Otce

přijav je za své ovce,

8 kdyžs Ducha svého sesłał,

lid mnohý k sobě sezvał,

ti, kdož tě miłovali,

se vším se tobě dali.

9 Statky své prodávajíc

a na społek dávajíc,

by žádný nouze neměł,

kdo v społku svatých seděł.

10 Aneb aspoň v neděli

zbírek svatých hleděli;

odkudž národům jiným

posíłali vzdáleným.

11 Miłost náramná była

skrz to rozněcována;

odkudž modlitby chváły

horlivěji se dáły.

12 Což když antikrist zrušił

a jen k ziskům svým užił

svatých předků štědrosti,

złou co Jézi chtivostí,

13 tys pak nás zprostił jeho

zavedení škodného

(zjeviv nám svůj řád hodně,

první cirkvi podobně).

14 Dejž nám srdce hotové

Słovo tvé plniť chtivé;

čemu nás poučuje,

skutkem ať prokazuje.

15 Neboť mnozí o víře

rádi słyší v té míře,

aby błudům vyhnuli,

však skutků nečinili.

16 Ješto víra po skutcích,

a zvłáště miłosrdných,

známa chce býť konečně

duši přeužitečně.

17 Kdož se ze vnitř honosí,

víry titul jen nosí,

fałešní jsou křesťané,

výmłuvy jim nestane;

18 kdyžto Pán k soudu přijda

a na pamět přiveda

dobré skutky zvolených

k odpłatě věčné jejich.

19 Dí: „Lačněł a žízněł sem

v smrtedlném životě svém,

aneb někom z małých svých,

nasytili ste mne v nich.

20 Hostem i nah sem bývał,

nouzi v chudých svých mívał,

vy ste mne přijímali

i také odívali.

21 Nemocen i v žałáři

aneb sic v smutné tváři

bývał sem navštěvován

i vděčně potěšován.