O IV Kristus, všech ctností živý obraz. Z Žałmu 1. (Notou písně: N V)

[1]text doplněný editorem[1672]V prameni není obsaženo. Přebłahosłavený čłověk,

jehož by był takový věk,

jakýž na Kristu ukázán,

kterýž nebył hříchem svázán;

2 nebyło tu nedostatku,

protož všelikého skutku,

před Bohem dokonałostí

stkvěł se, pravou pobožností.

3 V rady łstivé bezbožníků,

marných světa miłovníků,

následováním nevcházeł,

všech příčin k złému ucházeł.

4 A znaje hříšníků cestu,

že jde k přehroznému místu,

nikdy na ní nepostávał,

cele v pravdě vždy zustávał.

5 Lakomství ho neposedło,

v sňátek ruhačů nevedło,

pravdou błudů nepřikrývał,

fałše lidem neposkýtał.

6 Sám jediný zákon Boží

był nejdražší jeho zboží,

po všecken věk jeho duše

měła divné v něm rozkoše;

7 o skutečné vždy plnění

v něm zavřených přikázaní

dnem i nocí přemyšlovał,

v tom se nám za příkład vydał.

8 Hodněť jest ušlechtiłému

a při vodách štípenému

stromu v kráse připodobněn,

jenž rozkošnou vłahou zmocněn,

9 aby sličnou zeleností,

nesa i ovoce dosti,

kdož by jej pilně spatřovał,

toho srdce zveselovał.

10 Jinakť bude s bezbožníky,

též i s jejich pochlebníky,

jichž jest život złořečený

a od Boha zavržený.

11 Nebudouť rozvłažováni,

k vyprahnutí jsouc necháni,

byť jako prach rozdmýcháni

větrem byli, rozmetáni.

12 Aniž na soudu ostojí

ti, kdož se Boha nebojí,

zčernajíť jim jejich tváře,

když od Krista vzejde záře.

13 Tak hříšníci odehnáni

z svatých społku vymetáni

budou, kteříž bez pokání

živi byli do skonání.

14 Neb ten, jenž všecko spatřuje,

spravedlivé opatruje,

libuje jich pracování

a dává jim požehnání.

15 Ale cesta bezbožníků,

pravdy Páně odporníků,

má cíl hrozné zahanbení,

za tím věčné zatracení.

16 A protož błahosłavení

ti, kdož jsou v Krista štípení,