hleděti a lúpež, mord i pálenie? Ač s pak nad těmi všemi nechtěl s si se smilovati, asponě smiluj se nad dcerú jeho Polixenú. A nechce liť se tvój zlý úmysl nad ní slitovati, slituj se nešlechetné oko tvé, aby mezi toliko zlými věcmi, kteréž s si páchal, asponě toto malé dobré bylo shledáno, když ji při cti a při životě zachováš. A Eneáš, hnuv se těmi slovy, přija Polixenu, a proměniv někerakým přístěrkem hlavu její, aby krása jejie nebyla poznána, i schova ji v tajném miestě. Ale Telamonus z chrámu Minervy Andrometu, někdy ženu Hektorovu, a Kasandru, dceru krále Priamovu a umělú u věštbě, pojem je, vede s sebú. A král Menelaus s sieni královy svú ženu Elenu vesele poje. A pak Řekové, svú ukrutnost množiece, vešken hrad ten překrásný obořili sú a všecko téměř město spálili, kromě domuov těch hanebných zrádcí Antenora a Eneáše a jich přátel, kteřížto majíce znamenie od Řekuov, zachováni jsú.
A když téměř z kořen obořichu Troji, král Agamenon do velikého chrámu Minervy káza se sjíti všem Řekóm i otáza jich o dvojí věci: „Najprvé slušie li těm vieru naši zachovati, jichžto pilností Řekové svítězili sú nad Trojánskými, totižto Antenorovi a Eneášovi. A druhé, který obyčej má býti v rozdělování kořistí a pokladuov i statkuov městckých?“ K tomu Řekové odpověděchu, že „Antenorovi a Eneášovi i jich přátelóm má viera naše i slib náš zachován býti, jichžto radú město jest dobyto“. A že ta kořist má býti rozdělena mezi všecky podlé stavu zaslúženie a práce každého. Ale Telamonus přida a řka, že by Elena měla býti umořena, pro nižto mnoho tisícuov jest zahubeno. A k té radě mnozí králi přistúpichu. Ale v ta doby král Agamenon a král Menelaus Elenu zachovašta před smrtí. Tu také král Ulixes proti nim rozumem i řečí dovede, že Elena ničímž vinna nenie, neb jest mocnú rukú vzata a toho nežádala, aby o ni vojna byla, a že mohúci jinam ujíti, i neušla, ale prosila jest po Antenorovi, aby muži svému byla navrácena. A k té řeči všickni králi i vojska svolichu, aby Elena byla svobodna.
Pak král Agamenon pilně sta o to před králi, aby jemu Kasandra, dcera krále Priamova, byla dána za odplatu jeho práce, a oni jemu toho pójčichu. A též Antenor a Eneáš přistúpichu před ně, praviece, kterak Andrometa, žena Hektorova, a Elenus, syn krále Priamuov, vždy sú králi radili, aby Řekóm neškodili a s nimi pokoj měli, a že jich přímluvú dopuštěno jest, že tělo Achilovo pochováno jest v městě trojánském. A protož hodni sú z vazby propuštěnie. I dachu je Pirovi, synu Achilovu, a k tomu jiní králi svolichu. A pak Elenus, obdržav
