opozice dokonavosti/nedokonavosti u sloves tranzitivních: ‑saditЬ : ‑sadjajetЬ (srov. např. stsl. posaditi : posaždati). V prostorovém modelu na obr. č. 3 jsou tyto (zprvu ještě) lexikální opozice umístěny na rovině rozhraničující oblast stavovosti (s) a opakovanosti (o), protože jejich oba členy – dokonavý (pf.) zaujímající pozici dřívějších kmenů determinovaných (D) i nedokonavý (ipf.) zaujímající pozici dřívějších kmenů indeterminovaných (ID) – již vyjadřují novou kvalitu: děj opakovaný i děj jedinečný v téže formě.
Obr. 3 (k 4.132 II)
Srov. stč. IT.pf.: my, panici dvořáci, když již za stolem sedem, inhed na se lúčiemy chlebem Podk VýbAkad 1,339 (děj opakovaný, obvyklý) – ten čas, ješto syn člověčí sěde na stolici veleslavenstvie svého KristA 63b (děj jedinečný); IT.ipf.: jenž mnoho let s tobú živ byl i k tvému stolu
