zásluhou rozvoje produktivních formantů budovaných oněmi vokály nepředními, tj. též záměnou formantů typu stč. dvořěnín → nč. dvořan, učitedlnice → učitelka, vladyčin → vladykův, plešivý → plešatý, obnávěti → obnovovati apod. Rozvoj českých produktivních formantů vybudovaných z distinktivnějších fonémů nepředních je prokázán nejen srovnáním dnešního stavu se stavem staročeským, ale i se stavem v jiných jazycích slovanských, kde nedošlo fonologickým vývojem (přehláskami apod.) k funkčnímu přetížení vokálů předních; srov. čes. dvořan – rus. dvorjanin, učitelka – učiteľnica, vladykův – vladykin, plešatý – plešivyj apod. Distinktivní kapacita hlásek formantu, změněná kvantitativními změnami v jejich výskytu, není ovšem jediným faktorem vývoje produktivity onoho formantu: např. celkově vyšší produktivita rus. formantu ‑ic(a) a nižší produktivita formantu ‑ic(e) v dnešní češtině jistě souvisí s tím, že v češtině byla uvedenými hláskovými změnami zmenšena distinktivní kapacita vokálu i a změnou *tj (*kt) > c také snížena distinktivní kapacita konsonantu c, ale důležitou úlohu zde měl také faktor tvaroslovný, totiž neúnosná tvarová homofonie mezi nom. a gen. sg.; srov. stč. veveřicě, ‑ě a rus. veverica, ‑y.