nového lexému jednoslovného řešil rozpor mezi jednotou významu a nejednotou formy uvnitř staršího lexému víceslovného, vícečlenného.
(3.42) Naopak zase zánik staré lexikální jednotky lze chápat jako řešení rozporu mezi formální shodou a významovým rozdílem u jednotek homonymních (např. vedle dochovaného svět ‚vesmír‘ zaniklo stč. homonymum svět ‚rada‘, příbuzné s rus. sovet). Stejný rozpor v rámci polysémní struktury se často řeší rozrůzněním formy, formální diferenciací výrazů významově rozdílných (*horký ‚horký‘ i ‚hořký‘ → nč. horký a hořký; srov. též 1.52). Podobně lze zdůvodnit vývoj synonym ve směru stylistické diferenciace nebo zániku některého z nich jako důsledek rozporu mezi významovou shodou a formálním rozdílem uvnitř jejich dílčího systému (např. za stč. řadu synonym prokní – všechen – všeliký – každý má nč. pouze zájmeno každý a kniž. všeliký).
(3.5) Vedle vývojových tendencí daných takovýmito rozpory uplatňují se v slovní zásobě také tendence k vyvážení vyšší (složitější) kvality lexikálních jednotek nižší kvantitou jejich výskytu a naopak. Proto i historickou lexikologii zajímají takové synchronní souvislosti, jako je úměrnostní souvislost mezi větší délkou slova a jeho menší frekvencí, mezi nižší členitelností (nemotivovaností) slova a jeho vyšší frekvencí, mezi větší složitostí jeho struktury formální a menší složitostí slovní struktury sémantické (polysémie). Ovšem na základě dialektického vztahu mezi kvantitou a kvalitou je třeba vidět především sám proces lexikálního vývoje. Dílčí změny probíhající v rámci lexikálního vývoje analyzujeme tak, že zjišťujeme kvantitativní podmínění vzniku nové kvality v slovní zásobě. Týká se to jak vývoje lexikálních jednotek (3.51), tak vývoje lexikálních subsystémů (3.52).
(3.51) Lexikální jednotky mají své rysy centrální a periferní, a jak postupně přibývá užití dané jednotky bez některých dosavadních rysů centrálních (s přibývajícími novými rysy bližšími jinému centru), realizuje se její posun k nové kvalitě (1.4). Může tak být dovršena změna lexikální jednotky po stránce formální nebo významové. K změně lexikální formy postupným přibíráním nových rysů byla již uvedena jako příklad adaptace cizího slova (1.41). K změně po stránce významové
