bojové formace‘ (Aa1). Systémově nejbližší této jednotce jsou ovšem jednotky Aa2, Aa3, Aa4, které se od ní liší v podstatě pouze změnou jakosti (transsémantizací, 1.3b) jednoho sémantického komponentu – kvality výsledné lokalizace jednotek hromadného objektu: Aa1 ‚za sebou‘ (zpósobiti jězdcě ‚sešikovat‘), Aa2 ‚vedle sebe‘ (zpósobiti chleby ‚srovnat‘), Aa3 ‚na různá místa‘ (zpósobiti strážě ‚rozmístit‘), Aa4 ‚do různých kategorií‘ (zpósobiti lid ve tři řády ‚roztřídit, zařadit‘). Nedostatek dokladového materiálu zde zatím neumožňuje spolehlivě posoudit relevantnost jiných distinktivních sémantických rysů, zvl. osobovosti/neosobovosti hromadného objektu (Aa1/Aa2 ?) a obligatornosti/neobligatornosti dalšího participantu děje (Aa4/Aa3 ?). Proti tomu spolehlivěji je zde možno prokázat relevantnost sémantického příznaku osobovosti agentu a hromadnosti i hmotnosti objektu. Vždyť právě neutralizací těchto sémantických příznaků se z větší části liší od onoho primárního významu Aa1 sekundární významy centrální Abl, Ab2, Ab3, jež se z něho vyvinuly přehodnocením komponentu účelného seskupení hromadného objektu (s jednotkami za sebou) v komponent účelného uspořádání, upravení objektu vůbec. Jak je dobře patrné z naší tabulky (5.261), při tomto přehodnocování zůstala primární jednotce typu zpósobiti vojsko (Aa1) nejblíže sekundární jednotka typu zpósobiti čeleď (Abl) s hromadným objektem, kdežto nejvíce se vzdálila sekundární centrální jednotka typu zpósobiti mysl k pláči (Ab3), kde k neutralizaci příznaků osobovosti agentu, hromadnosti a hmotnosti objektu přistoupil navíc distinktivní komponent dalšího participantu děje (‚uzpůsobit, naklonit něco k něčemu‘). – Pochopitelně, ještě těsnější systémový vztah k primární a zároveň nejarchaičtější jednotce (Aa1 zpósobiti vojsko, šik) mají lexikální jednotky nejméně vzdálené od periférie, tj. Ba1–Ba4 (5.261), a z nich zvláště prvá typu zpósobiti příbytek ‚zřídit (si), vybudovat‘: ta se totiž liší od oné primární v podstatě neutralizací příznaku hromadnosti objektu a přehodnocením základního komponentu vnějšího objektu v komponent objektu vnitřního (účelné seskupení hromadného objektu s jednotkami za sebou > vytvoření účelného substančního objektu vůbec). Ostatní lexikální jednotky s obecným významem vytvoření substančního objektu mají pak navíc různý komponent dalšího participantu děje – zpósobiti potřebu tělesnú někomu, manžela děvečcě apod. ‚opatřit‘ (Ba2), zpósobiti poručníky (někomu) ‚ustanovit‘ (Ba3) – nebo komponent hmotnosti objektu zaměněný komponentem jeho nehmotnosti zpósobiti poručenstvie (někomu) ‚ustanovit‘ (Ba4). Příznak nehmotnosti objektu je pak vlastní také lexikálním jednotkám zbývajícím (Bbl–Bb4), jejichž obecný význam vytvoření dějového objektu (zpósobiti poselstvie ‚uskutečnit‘ Bbl, zpósobiti spasenie [někomu] ‚zajistit‘ Bb2, zpósobiti škody někomu ‚způsobit‘ Bb3, šathan zpósobil, že… Bb4) lze vyvodit z předchozího obecného významu (Ba) záměnou