II VÝVOJOVÉ POSTUPY PŮSOBENÉ FAKTORY PSYCHICKÝMI

(23) I když podstatnou část slovní zásoby tvoří slova systemizovaná na základě společných prvků formálních signalizujících společné prvky významové, neznamená to, že by slova stojící mimo tento kmenoslovný systém (17) nebyla systemizována vůbec, že by byla úplně izolována: i slova formálně nemotivovaná, bez slovotvorné struktury, jsou navzájem spojena systémovými vztahy, ovšem vztahy pouze významovými, sémantickými. Tak např. jako jsou některé jednotky v kmenoslovném systému spojeny s jinými jednotkami, jež je motivují slovotvorně (např. uprchlík a uprchnouti), jsou také některé lexikální jednotky mimo kmenoslovný systém spojeny s jinými jednotkami, jež je motivují sémanticky (např. liška ‚liščí kožešina‘ a liška ‚šelma našich lesů, Vulpes‘). Na druhé straně zase jako jsou v kmenoslovném systému spojeny kmenoslovně souvztažné jednotky mající stejný vztah k jednotce slovotvorně motivující (např. uprchlík, odpadlík, vyzáblík apod., 18.3), tak jsou také mimo kmenoslovný systém spojeny sémanticky souvztažné jednotky mající stejný vztah k jednotce sémanticky motivační (např. liška ‚liščí kožešina‘, bobr ‚bobří kožešina‘, hranostaj ‚kožešina z hranostaje, hermelín‘, vačice ‚kožešina z vačice‘ apod.). I mimo kmenoslovný systém tedy existují systémové vztahy jeho vztahům podobné: jednak sémantické vztahy „vertikální“ – mezi různými slovy téže sémantické kategorie (jako liška, hranostaj, bobřina, vydrovina apod.), jednak sémantické vztahy „horizontální“ – opakovatelné vztahy mezi výrazy různých významů téhož slova (jako liška ‚šelma našich lesů, Vulpes‘ : liška ‚liščí kožešina‘, nebo liška ‚šelma našich lesů, Vulpes‘ : liška ‚vychytralý, lstivý člověk‘). Na základě takovýchto sémantických vztahů mluvíme tedy o systému lexikálně sémantickém, jehož součástí vymezenou sémantickými vztahy morfematizovanými (srov. liščina, bobřina, vydřina … a liščina : liška, kunina : kuna, vydřina : vydra…) je systém kmenoslovný. Kmenoslovné kategorii (jako liščina, bobřina, vydřina…, 17) zde odpovídá kategorie lexikálně sémantická (srov. různé názvy kožešin, jako liška, hranostaj, vydřina). Kmenoslovné korelaci (jako vydřina : vydra, uprchlík : uprchnouti, 17.2) zde odpovídá korelace lexikálně sémantická (jako liška ‚šelma našich lesů‘ : liška ‚liščí kožešina‘, nebo liška ‚šelma našich lesů‘ : liška ‚vychytralý, lstivý člověk‘). Kmenoslovnému typu (jako vydřina [:vydra] nebo uprchlík [:uprchnouti], 17.2) odpovídá pak typ lexikálně sémantický (jako synekdochické názvy zvířecích kožešin typu bobr, liška nebo hanlivá pojmenování osob jmény zvířat šelma, liška). — Naznačenými vztahy je tedy určováno postavení dané lexikálně významové jednotky v lexikálně sémantickém systému (23.1) a zásahy do těchto vztahů je podněcován její vývoj (23.2).

Nejen vztahy kmenoslovné, ale i vztahy ryze sémantické jsou ovšem vztahy jazykového systému: jejich jazykové ztvárnění sice není dáno morfematicky (jako u vztahů