[426]číslo strany tisku(kněz) se modliti bude ŠtítOp. 291ᵇ, pán bude rzeczi ŠtítMus. 148ᵇ, ſlawiti budeme ŽKlem. 20, 14, (jižto) budu tě chwaliti t. 83, 5 atd., vždycky v usu stč. i nč.; v nářečích jsou tu ovšem náležité obměny dialektické: bodo, budem .. m. budu, a nýst, nest .. m. nésti atd.
chcu nésti atd., jenom v usu starším. Na př. dáš-li mi svój rod znáti, chczu já na tě lépe tbaty Mast. 401; (chcete-li) pravdu zvěděti, jáz vám ju chcu powiediety AlxH. 11, 16; běda, co mi ſie chcze ſtaty Hrad. 130ᵇ; chcze k náma dobrý kupec přijíti Mast. 216, při tom, ješto chce skončěti ŠtítErb. 309; kdy ſie chczewie na trh brati? Hrad. 124ᵇ, chcewie-1’ gyti v pondělí? t.; co chczemy uczynyti? t. 2ᵃ; Oldřich počě mluviti: Na které chczerpy lesy giti ..? kde chczemy lowiti poczieti? t. 5ᵇ; co chczmy ſdieti? t. 74ᵃ; kterak chczme učiniti? Mart. 22ᵇ; nu, bratří, brzo-li tam (na námluvy) chceme jíti? Masop. 130; dietky chtie hladem zemrzieti Hrad. 124ᵃ atd.
jmám nésti atd., také jenom v usu starším. Na př. neb jemu buoh vzkázal a řka: Připrav sě. zpósob svú věc, máš umřieti, živ nebudeš Pass. 2; Johanko, máš hosti míti, neb sem viděla jíti frejíře tvého Masop. 135; syn člověčí przygyty gma venturus est EvVíd. Mark. 8, 38; vstúpil na nebesa, sedí na pravici a opět przygyty ma súdit živé i mrtvé Štít. uč. 10ᵇ; nemagi ſkodyty cizie řěči těm, ješto nevinni jsú Pass. 474; ti naději drží, že (kněží) je po smrti z pekla wyproſtiti magi svými mšemi ChelčP. 174ᵇ.
O part. chtě nésti, majě nésti = laturus, portaturus, impf. chtiech nésti, jmějiech nésti, perf. chtěl nésti atd. bude řeč ve skladbě, při infinitivě.
Futurum exactum act.
232. Perifrase tato, budu nesl atd., jest jenom v několika příkladech stč., jako jsou: sing. 1. ač zapomanul budu si oblitus fuero ŽGloss. 136, 5; budu-li v čem poblúdilo, pokořím se (praví tělo) Hod. 81ᵇ; - sing. 2. shřěší-li v tobě bratr tvój, jdi a treskci jej, uposlúchá-li tebe, ziſkal budeſſ bratra tvého lucratus eris EvZimn. Mat. 18, 15; - sing. 3. ač zrno žitné v zemi vmrlo (ne)bude, to samo ostane, pak-li vmrlo bude, mnohý plod přinese si mortuum fuerit t. Jan. 12, 25; kto věří u mě, acz vmrzel bude, oživě si mortnus fuerit t. Jan. 11, 25; všichni budú oživeni, ale každý v svém řádu, v kterémž kto bohu bude ſluzyl Štít. ř. 43ᵇ; bude li se pokáním ocziſtil, bude přijat ŠtítBud. 16; bude-li se co v uše zarodilo, železem to otejmeš Sal. Šaf. Poč. 106; - plur. 3. běda lakomcóm bude, budu-li neřku křivě co drželi, ale atd. ŠtítMus. 64ᵃ.
Někdy bývá výraz takový u významu t. zv. futura prvního. Na př.: Řku-li: neznal sem, budu s vámi ſelhal ero similis vobis mendax EvSeitst Jan. 8, 55; dietěte s’ na bozě žádal, již jeho nebudeš ſtradal Levšt. 150ᵇ;
![[426]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00428.jpg){kind=link}