[423]číslo strany tiskusing.1. nesl-em, fem. nesla-m atp., v nářečích slc.: nemuah-em do komory (muah = moh’, mohl), muah-em predač továrik, chodzila-m po svece, ľubila-m jedneho šuhajka Duš. bezpř. 442; ja-m v noci nedobrý sen mala t. (z Koll. Zpiev. 2, 372); keho-m milovala t.; malý je, ale-m ho ľubila t.; že-m bula malička, že-m bula šumnička t. (z Koll. Zpiev.); nikda-m neviděla t. (též);
sing. 2. nesl-es atp.: mijal-es mě mijal Suš. 363 (od Ratiboře), bodej-es kochanku ve svěcě zahynul t.
229. Častěji než -m atd. bývá v nářečích východních -ch za žádané jsem atd.: nesl-ch, nesla-ch atd. Výrazy tyto vznikají rovněž tak s klesáním pomocného jsem atd., jako to bylo ukázáno o výrazích -m v § předešlém. Koncovka -ch, která tu je v 1. os. sing. za žádané jsem, ukazuje k aor. sg. 1. nesech, krych atd. Kdybychom měli tvary nesl-ch atd. dosvědčeny z doby dosti staré, ze stč. doby aoristové, vykládali bychom je takto: říkalo se v sing. 3. nesl (m. nesl-jest, perf.) a nese (aor.), oboje v platnosti stejné = tulit; a jako k sg. 3. nese bylo v sg. 1 nesech, tak také k nesl přiděláno neslch atd. Avšak dokladů starých pro nesl-ch atd. není, zejména není jich z doby, kdy aor. nesech, krych atd. ještě žily, a proto třeba nesl-ch atd. vykládati jinak. Tu pak zbývá jen výklad, že -ch v nesl-ch atd. je podle bych. Toto je původem svým ovšem aorist, jako nesech, krych atd.; ale bývalo většinou a později vždy jen v perifrasi kondicionálu, vzalo tu na sebe význam spojkový, a tím udrželo se, kdežto aoristy ostatní zanikly. Toto spojkové bych rozkládá se pak v by- a -ch, o čemž v. v § 233; by- béře se za spojku vlastní, a -ch za koncovku flexivní, která celému výrazu dává význam 1. os. sing. V této platnosti béře se pak -ch také jindy, mimo spojení s by-, a přivěšuje se k příslušnému part., na př. nesl-ch, nesla-ch atd., mnohdy také k jinému slovu blízkému, na př. ja-ch nesl (z já-ch ..) atd. - A rovněž tak dostala se pro 1. os. plur. koncovka -chme, -chmy z kondicionálu bych(o)me, -my, rozkládaného v by- a -chme, -chmy. - Když slovo předcházející se končí souhláskou, bývá vloženo -e- a tedy -e-ch, -e-chme atd. - Příklady:
sing. 1. masc. nesl-ch, fem. nesla-ch atd.: niesol-ch Hatt. slc. 147, nevěděl-ch Suš. 371, zašeł-ch, začnuł-ch, zašeł-e-ch, začnuł-e-ch Šemb. 57 (ostravické ve Slez.), zašelch tam, začnulech se bavič Suš. 373, védeu-ch, vodiu-ch, viděu-ch, sedeu-ch si, byu-ch, pisau-ch atd. (z -ł-ch) kop. 59 a BartD. 1, 47 (lhot.), byłch, pisołch, byłech, pisołech Lor. h.-ostrav. 53; - niesla-ch Hatt. slc. 147, chodila-ch t. 111, chytala-ch t. 143. byua-ch, písaua-ch (z -ła-ch) BartD. 1, 47 (lhot.), milovala-ch cě z upřímnosci, podezřela-ch cě v nepravosci Suš. 229, milovala-ch dvu mládencův t. 534 (od Opavy), ztracila-ch zelenú ratolesć t. 240 (od Příbora), pokud byla-ch malá t. 381 (od Ratiboře), sadźiłach, nedźivałach śe Lor. h.-ostrav. 53; - ja-ch
![[423]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00425.jpg){kind=link}