[422]číslo strany tiskuŽWittb. 72, 26 a j., ten mě prodal a proradil i přěd židy velmi hadil Hrad. 76ᵇ, ten to propuſtyl, že neſtal na tom, o ňež sě příta Rožmb. 288, že to ztratyl, ktož to vczynyl t., že newſtupyl t., že bezprávně vkazowal že s právem nedowedl t., ta (Geometria) druhé kolo ſtworzyla, z uocěli je vprawyla Vít. 6ᵃ, (Astronomia) čtvrté kolo oſnowala t. a j., léta 1511 stalo se Drn. 122 (190) atd.; nesl, -a, -o = tulit Us.;
du. 1. co zwie sděla, v tom sě zzuie lepše domnělá (my dva, zrádcové) AlxBM. 1, 17 sl., já a ty (praví lotr lotru) zaſluzila ſwa toho ML. 105ᵇ atd.;
du. 2. nemá zde dokladu;
du. 3. (oči) ztenčěle ſta ŽGloss. Ezech. 14, koleně moji umdlele ſta ŽKlem. 108, 24, co ſta ſlyubyla DalC. 26 atd.; - ana (dva zrádcové) což o ňem (Dariovi) ukladla, v tom jima mysl nic n’upadla, kromě zavše toho ſtrzyehla AlxBM. 2. 14 sl., (oba) posly wzala Rožmb. 288 atd.;
pl. 1. wyſly ſmy z otcě jednoho DalC. 41 atd., nesli jsme atd. Us.; - my myslili, my chtěli atp. Us., my tam byli, my vdycky říkali Kotsm. 27 (doudl.);
pl. 2. nesli jste atd. Us. stč. i nč.;
pl. 3. kak zziey zzu zzbŷli na sem světě Jid. 15, co rozmnozili ſu ſie ŽKlem. 3, 2, rzekli ſu t. 7ᵃ, ſeſli ſu sě t. 13, 3, boha newziwali ſu t. 13, 5, okliuczili ſu mě t. 17, 5 a j., yſu rzekly ŽWittb. 82, 13, již yſu tebe nenawidieli t. 82, 3 a j, páni jsau nalezli Drn. 106 (221), tu gſau povinnost učinili VelKal. 29, jestli sou (služky) to konopí spřídly ŽerKat. 13, kam sou šli Kotsm. 26 (doudl.), ti sou tam asi byli vzácni t.; - wlachzili jeho (sv. Marka) po městu ApŠ. 104, tu j’ho pohrsebli t. 114, (tělo jeho) do Benátek prsienezzli t. 118 a j., jěšiutná mluwili ŽKlem. 11, 3, nepřietelé ... rzekly ŽWittb. 82, 5, t. 72, 11, páni nalezli Drn. 55 (94) atd., nesli, -y, -a = tulerunt Us.
228. V perifrasi nesl jsem atp. mělo i pomocné jsem atd. původně týž význam = esse, existere, jako t. zv. samostatné jsem. Ale podle pojetí pozdějšího je jádro významu v part. nesl atd., a jsem atd. naznačuje jenom flexi. Význam slovesa jsem atd. tu tedy klesl: za bývalý význam reální je platnost jen formální. S klesnutím takovým dostavují se obyčejně také mimořádné změny hláskové. A tak změněno také pomocné jsem v nářečích východních v -em nebo -m, které se přivěšuje k některému slovu blízkému jako koncovka a výrazu celému dává flexivní význam 1. osoby sing. Srov. praes. dial. čija-m ja je = čí jsem a výklad k tomu v § 225. Pro os. 2. sing. bývá koncovka příslušná -es, ustrojená patrně z s' podle 1. os. -em nesl-es z nesl-s'. Přívěsek -m, -s přivěšuje se k slovu zakončenému samohláskou; když však slovo, k němuž přívěsek přistoupiti má, se končí souhláskou, tedy se volí -em, -es. Příklady:
![[422]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00424.jpg){kind=link}