[428]číslo strany tiskunes’ Us. ob. místy; kontaminací bych-sem: kdybych sem měl berlu Kollár Básně (1862) str. 84, nikdy bych sem nebyl věřil t. 172. - Flexe zanedbána a tedy (já) by m. bych: (já) ješťe by trpiel Brig. 10ᵇ, aby já mohl dsky změniti VšehK. 189ᵇ, aby (já) v držení byl Drn. 75 (44), já by rada uvěřila Suš. 40.
Sing. 2. (ty) by nesl, (ty) by byl nesl atd. Na př. Kristus vzkazováše, aby (ty, Marie) k ňemu prziſla byla Hrad. 32ᵇ, proši tebe, aby za mne boha proſyl Alb. 96ᵃ, by ty byl syn boží, pomohl by sobě i nám ML. 117ᵇ, viziž..., aby (ty) nebyl hrd tú pokorú ŠtítMus. 81ᵃ, by (ty) byl asa studen aneb horek t. 60ᵃ, aby dóvěřil plně dóvod máš HusE. 1, 9, že by ty zde byla Ben. Ruth 3, 10, co by (ty) o jiných měl smejšleti, snadně by (ty) porozuměl Barl. 1, 22, pomni na den sobotní, aby jej ſwětił Br. Ex. 20, 8, hleď se, aby nezapomenuł na věci t. Deut. 4, 9, naučím tě, co by młuwiti měł t. Ex. 4, 12, šetř se, aby (ty) ſe nekormautił t. Isa. 7, 4, ty by měł býti vysvobozen t. 37, 11, (ty) byl by uvržen do žaláře t. NZák. 13ᵇ, na ruce uchopí tebe, aby (ty) nohy své neuraził t. 10ᵃ, viziž, aby žádnému neprawił t. 20ᵃ, kdyby ty se ne tak v lidských věcech přebíral, byl by mysli pokojné Lab. 28, 2, poroučím aby (ty) mi něco napsal ŽerKat. 82, protož tě napomínám, aby (ty) hleděl pilen býti t. 201, aby (ty) se bál ČernZuz. 58 aby (ty) zdráv byl t. atd.; v Benešovského grammatice 1577 je v paradigmatech vždycky by: ty měl by atd.; rovněž tak u Nudožerského 1603: (ty) wołał by, wołała by, wołało by 56ᵃ a j.; vůbec v jazyku starším do poč. stol. XVII je vždycky by. V Tkadl. 2, 4 vytištěno: ach neščestie, by jsi ty se bylo miesto ženy Lotovy v solnú sochu obrátilo; chybně, neboť rukopis Strah. Tkadl. 25ᵃ mátu: by ty ſie aſa bylo... obrátilo. Rovněž tak je v Rozml. Petra s Pánem (vyd. Zíbrt 1904) na str. 14 nesprávně otištěno: abys šel.., bys se neostouzel; předloha (z r. 1583) má: aby ſſel,by ſe neoſtauzel. - Novotvar by-jsi, by-si, by-s; doklady jeho vyskytují se teprv od XVII stol.: abys mne mohl zastaviti Čern. Zuz. 62, musil bys dříve přijeti t., abys mohl věděti t. 104; bys był, bys była. bys było Drach. (1660) 84, bys vel byſy Rosa 161, t. 180, kdybys vel kdybyſy t. 182, abys vel abyſy t. 183; aby gſy nezanepráždňoval Beck. 1, 10 předml., abys svrhl t. 1, 349; kdybyſy mínil Froz. 41; byl by gſy se nenaučil Axlar 33ᵃ; aby ſy ſe radowala BílD. 490; nebyl bys měl, co bys dauffal VesB. 198; abys gſy (sic) ze života nesešel Seel. 15; abys měl štěstí, když bys viděl Zíbrt Mysliv. obyč., ve Věstníku 1897, 13 a j. (XVIII stol.); bys Pelzel² 93, abys Dobr. Lehrg. 178, t. 289 atd.; nč. pravidelně tak: kéž byſi nohu zlomil Květy 1834, 9, abyfi věděl t., nemučil by ses Květy 1895, 2, 228, netrápil by ses t., proč by ses nepokořil t. atd., ty by si plakala Erb. pís. III, bys nesl, bys byl nesl, ty by se s’ divil, ty by si s’ ublížil atp. Us. spis. i ob. - Výklad, že by v bys byla zachována praindoevropská »známka časová«, podávaný v Hatt. Mluv. 263, jest mylný, a psaní bys-se, bys-si místo obyčejného by ses, by sis je tedy libovolné: abys si smýval NerCiz. 127, (ty) bys si usedl Ben. Třeb.
![[428]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00430.jpg){kind=link}