[388]číslo strany tisku196. Slovesa jednotlivá kořene -a.
baju, báti, stsl. bają, bajati fabulari, koř. ba- pův. bha- kund tun Brugm. 2, 1060. Praes. baju, baješ atd.: bagy fabulor SlovE. 222ᵃ, daremně nám básni bageſſ Štít. ř. 49ᵇ, ty vždy bages Tkadl. 31ᵃ, tak mnoho hagies t. 17ᵇ (omylem m. baješ), ješťe o nich baješ Pam. 3, 98, ženy když sě zapiú, tehdy bayu Mast. 374, kněží něco o tom pobagij ChelčP. 82ᵇ, mnoho bagij Háj. herb. 197ᵃ, jakož bají poetové Vel. Jg. – Impf. bajiech atd.: když bagieſſta a mezi sebú hledaſſta EvZimn. 46, když sobě bagiechu Koř. Luk. 24, 15. – Inf. báti: baati = básně vyprávěti Lact. 199ᵇ, ani (máme) sobě báti (tak v rkp.) prázdných řěčí HusPost. 67ᵇ; nesprávně bájeti Kom. Jg. – Part. bajě atd.: bagijcze sobě lži ChelčP. 112ᵇ; – part. bál atd.: že by o své (tesknosti) méňe bal Tkadl. 43ᵃ, (učedlníci) sú sobě báli (tak v rkp.) na cestě HusPost. 67ᵇ. – Zaniklo.
daju *dáti, stsl. dają, dajati, koř. da-, pův. dō-. Praes. daju atd.: květ daye slávu Tiburcú CisMnich. 97ᵃ, doklad v č. jediný. Význam byl imperfektivní (iterativní), jako je v stsl. dają Mikl. Etym. Wtb. 39, sln. dajem inf. dajati, pol. daję v příkladech: głupi daje, mądry bierze, bierz, coć dają, głupstwo nie brać, kiedy dają a j. u Linde s. v. dać.
kaju sě, káti sě, stsl. kają sę, kajati sę. Praes. kaju sě atd., v. v § předcházejícím; a kám se atd. Jg., bez dokladů z doby starší, patrně novotvar podle V. 1ᵃ. – Impt. kaj přehlas, kej, v. v § předcházejícím. – Aor. kách: tak sě on svých hřiechóv poka Hrad. 145ᵇ, když sě poká svého hřiecha, přijide mu božie útěcha DalJ. 76 podle rkp. VLZ. – Inf. káti: kati sě svého popeščenie Túl. 92ᵇ, jich (hříchův) ſe počati Kunh. 150ᵃ, budu sě kaati Štít. ř. 169ᵇ, kaaty sě budu Pror. 67ᵃ atd., káti se Us. – Part. kajě atd.: svých sě vin pokayucze Hrad. 17ᵃ; adj. všěch kaiucih Kunh. 146ᵃ, kagiucich ŽKlem. 40, 14, kagijczijch Štít. ř. 169ᵇ, kaje, kajíc- Us.; – part. kál: aby sě kaal Štít. uč. 19ᵇ atd.
laju, láti, stsl. lają, lajati latrare. Tvary a doklady v. v § předešlém.
taju, táti, stsl. tają, tajati dissolvi, liqueſieri. Praes. taju atd. Us. – Impt. taj Us. – Part. tál: roztaal jich vlasti dissolvit ŽPod. Hab. 6 (překlad neumělý), tálo Us. – V nářečích jsou novotvary: inf. tájit, praes. sg. 3. tájí, part. tájilo BartD. 2, 159, inf. tajat t. 1, 10 (zlin., podle praes.).
traju, tráti, stsl. trają, trajati durare, hluž. trać; z koř. tra-, srov. skr. trā- servare Mikl. Etym. Wtb. 360. Praes. sg. 1. traju, 2. tráš atd., pl. 3. trajú: to až do dnešnieho dne tra Pass. 67, (jeho postava) tra do dnešnieho dne Krist. 54ᵃ, najdél traa rovné Štít. ř. 91ᵃ, doniž traa svět tento t. 210ᵃ, tragy dnové perseverant ŽKap. 118, 91. – Impf. trách: ten hod traſſe osm dní Krist. 29ᵇ – Inf. tráti: dále nelze jest tráty Štít. uč. 154ᵃ, budeta-liž dotud traaty oči moji Štít. ř. 65ᵃ, viera najdél traaty bude t. 104ᵇ. – Part. trajě atd.: tragycz Vít. 3ᵃ, v dobré vieře tragicze
![[388]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00390.jpg){kind=link}