[378]číslo strany tisku11, 25; jakž střeva napereme Pam. 3, 115; zperzete rúcha svá Ol. Num. 31, 24, zpéřete Br. tamt.; pl. 3. sukno peruv Pror. 51ᵃ; peru, pereš atd. Us. Impt. vezmi kyj, peř, mlať lotříka Pam. 3, 114; per, perte Us. Impf. dievka rúcho praſſe DalC. 41, člověk zepraſſe své rúcho Comest. 84ᵃ. Aor. rúcho zeprachu t. 83ᵇ. Sup. žena byla prat ušla Aesop Jg.
řevu, řváti, v. řevu, řúti v § 108.
seru, sráti: part. ſera Mast. 155 marg., aor. k tomu sě bezmál neoſrach t. 312; nč. seru atd. Us.
sku, sčeš (ščeš) .., skáti, soukati, ze sъk-; part. skán: žíni ostrú z koňských srstí ſeſkanu na nahém životě nosieše Pass. 24; ktož přetrhne nit z kudele ſeſkanu filum tortum Ol. Súdc. 16, 9, Lit. tamt., ſeſkanu MamV.
sssu, ssáti, stsl. sъsą, sъsati. Praes. ssu, -eš atd.: Sſu sugo Drach. 103, ten sſe mořské vody ŠtítOp. 129ᵇ, ten ť pak mořské vody jako mléko sſe ŠtítMus. 105ᵇ, jenž sse prsi matky své HusE. 3, 92, (hřiebě) ješťe ſſe Mand. 76ᵃ, když nás wisse t. j. vy-sse Selsk. 1538, ktož sſu mořskú vodu ŠtítOp. 129ᵇ, ješto sſu vodu mořskú ŠtítMus. 105ᵇ, děťátka ješto ješťe ſſu lactentes Lit. 1. Reg. 22, 19, sſu Ol. tamt., ješto ſſu prſy EvOl. 106ᵇ, (dietky) ješto ſſu prsi Koř. Joel. 2, 16, (děti) dokud sſu Sal. 214, (třpaslíci) ſu pokrm Mand. 62ᵃ, ti wyſſu jěd, ač budú uštnuti t. 63ᵇ. Part. ssa, ssúc-: vidúce děťátko prsi ſſucze Pass. 86, sſuce prsi sugentem ubera Ol. Cant. 8, 1; adj. ſſucieho lactentem ŽKlem. Deut. 25, ssucieho prsi sugentem ubera Hlah. Cant. 8. 1, mláďat ſſuczych EvOl. 223ᵇ. Inf. ssáti Us. Part. ssal: aby ſſal ŽKlem. Deut. 13, abyſſte sſaly Pror. Isa. 66, 11. – Zaniklo až na nesložený inf. ssáti a nahrazuje se novotvarem podle V. 4: praes. ssaju, impt. ssaj, inf. slož. vy-ssáti (podle V. 3 bylo stč. vy-ssati atd.), part. ssaje, ssál atd., v. § 196. Obměněno v cucati, v. str. 327.
tku, tkáti texere, stsl. tъkati, tъką. -češi. Praes. tku, tčeš atd.: (žena) zetcze plátna Hrad. 108ᵇ, pavauk tče své síti Rzvíř. (včela), ti ješto pletú a tkuv misterná diela Pror. Isa. 19, 9, pletú a tku Ol. tamt., takoví tku sobě rúcho ze lnu Hug. 217, piedimužíkové tku najušlechtilejšie tkanie Mand. 65ᵇ. Impt. byl by tci, tcěte, nedoložen. Inf. tkáti Us. Sup. tkat v. v § 184, b). Part. tka, tkúc-: o minulých věcech rozpravu tkucze Lit. Praef. in transl. Isaiae; tkal: plátno ježto jest tkal Pror. Isa. 25, 7, Us. tkán: sukně tkana Hrad. 89ᵇ; subst. najušlechtilejšie tkanie Mand. 65ᵇ. – Tvary praesentní zanikly a je za ně praes. tkám, impt. tkej, part. tkaje Us., tkage pavúk své sietky lécal Čtv. Rozb. 694. – Jiné je tkáti, utkati, potkati atp., podle vz. V. 1ᵃ; v. § 148.
zovu, zváti, stsl. zovą, zъvati clamare, vocare. Za bývalé tvary s náležitým zov-, zóv- jsou v jazyku novějším tvary vzniklé analogií se zv-; staré zov- vyskytuje se tu jen porůznu jako archaismus v jazyku knižném a mimo to v nář. slc. – Praes. sg. 1. zovu a analogii také zóvu, 2. zóveš a anal. také zoveš atd.: jmě božie wzowu ŽKlem. 115, 13, já sě ozowu t.
![[378]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00380.jpg){kind=link}
