[389]číslo strany tiskuMand. 64ᵃ, adj. (malátstvo) jest tragyczie Comest. 83ᵇ; – part. trál: aby traala světská marnost Štít. ř. 107ᵇ. – Zaniklo.
vlaji, vláti, stsl. vlają, vlajati fluctibus agitari, rus. vlajatь. Nemá v č. dokladů starých, je přejato v době nové, vyskýtá se jen v jazyku knižném a bývá tu praes. dílem vlaji, vlaješ atp. Jg., dílem vláš atd.: tam nevlá tucha ČechNezn. 21, tucha vlá t. 52, dech vlá kolem tebe t. 100.
Kromě sloves zde vytčených hlásí se v č. k tomuto vzoru ještě některá, jejichž kořen není -a a která tedy vlastně náleží jinam; jest o nich řeč dílem na svých místech jinde, pokud kde mají své tvary, ale třeba položiti o nich zmínku také zde.
jhráti nč. hráti, stsl. igrati praes. igrają, patří do vz. V. 1ᵃ, ale má novotvary podle V. 4; v. § 148.
zráti je z koř. zer-, jenž je stupňován v zor-, zořiti = zralým činiti. Pro stč. sezra- dlužno předpokládati sъ-zьra a inf. zněl tedy původně zьrati. Jeho pak -a- patrně není kořenné, nýbrž příponové; to vysvítá také ze srovnání ve stsl. zrêti m. zьrêti, rus. sozrêtь = *sъ-zьrêti atd., kde proti českému -a jest -ê, rovněž příponové, srov. III, 1 str. 579. Časování je však podle vz. V 4: praes. sg. 1. zraju, 2. zráš, podle usu nč. také zraješ atd.: pak zra ovoce ŠtítOpat. 219, když ſezra obilé Otc. 449ᵃ, ovoce zra a dospievá Mill. 19ᵇ, ovoce vzra Mand. 80ᵃ, ovoce zrá, ovoce zraje Us., vyzráme na vás, vyzrajeme Us.; pl. 3. zrají Us., zrajou Us. ob.; – impt. zraj, zrajte Us., a také zrej, zrejte podle V. 1ᵃ; – part. zrajě, viděl jsem hrozny zragycze BiblF. Gen. 40, 10, hrozny zragiczie Ol. tamt.; – part. zrál, ovoce uzrálo Us., zdroł, zdroła (ze zráł) BartD. 1, 101 (laš.); adj. zralý jest opět podle V. 1ᵃ.
pláti je zase z koř. pel-, jenž je stupňován v pol-, stč. poleti hořeti. Totéž pol- je v planúti stsl. planąti pol. plonąć, obměněno podle známého pravidla o vzorci tolt-tlat, srov. I. str. 35, a je také v inf. pláti, jenž je z býv. pol-ti a patří tedy vlastně do I. 6. Stejný inf. plati je také v sln. (= něm. wogen) a má k sobě praes. poljem. Podle toho mělo by býti české praes. polu = *pol-ją podle V. 2; ale jsou za to novotvary, vzniklé z infinitivního pla- a ustrojené podle V. 1ᵃ a V. 4, na př. (nebe) plaa milostí boží Štít. ř. 214ᵃ, (nebe) plaa jako hoře (part.) u milosti boží ŠtítBud. 94, pláš, plá Us. spis.; nč. plaje- m. plá-, teplo z kamen plaje Us. Jg., je novotvar ještě pozdější; pro pl. 3. nemám dokladu, ale řeklo by se trvám ob.: plameny plaj’ (podle V. 1ᵃ) i plameny plajou (podle V. 4). – Impt. plaj Us. – Impf. plách : (plamenem) všecko vůkol pláše Troj. Jg. – Inf. pláti: plaaty milostí k bohu Štít. uč. 41ᵇ, počne horko plaaty Štít. ř. 108ᵇ atd., pláti Us. – Part. plajě: adj. od té plagicie milosti ŠtítBud. 78, mnohými ohni plagicziemi Troj. Jg.; – part. plál: když jako plál (tak v rkp.) milostí Štít. uč. 98ᵃ, milost plaala t. 31ᵇ, abychom plaaly milostí t. 31ᵃ.
![[389]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00391.jpg){kind=link}
