[226]číslo strany tiskudívky Kateřiny) . ., které ť jest násilí dáno, ež s’ pobleděla na líčku? Kat. v. 878; –
k nadieti sě sperare, stsl. nądéjati sę: praes. nadám sě (-ju nedoloženo) atd., na př. (duše) se nadagj Kon. 324, nadám se, ani se nenadáš Us.; inf. nadáti se Vel. Jg. a Us., nelze se toho nadát Tropp. Plz. Samospráva (1906), 214; part. nadál sě, -a atd., na př. nenadal sem sě ŽKap. 118, 81, velmi jsem sě nadala, by jeho vypravili ML. 102ᵇ, nenadál jsem se atp. Us.; –
ke sdieti, zdieti facere, conficere, stsl. sъdêti componere: part. sdál, zdál, -a atd., na př. anděl zdal poselstvie Štít. ř. 245ᵇ, neb sem nemúdřě zdalь Hlah. 1. Par. 21, 8, jáť jsem zle zdalь t. 21, 17, jestli kto z nás zdal, jenž by k jeho necti ſtalo TandZ. 166ᵃ; part. sdáv, zdáv: když Gabriel zdaw poselstvie bieše otšel Hrad. 64ᵃ; –
ke sdieti sě, zdieti sě videri; o tom viz zde doleji; –
k udieti sě vydařiti sě, cf. koláči dobře udieni Hrad. 137ᵃ, a stsl. udêjati są fieri; praes. udá: chléb (i když se nevydaří) sě snie a pivo vypie, ale běda komuž ť sě žena neuda Štít. uč. 37ᵇ; pak-li sě to vda AlxV. 249 a j., udá se Us.; aor. udach (o kvantitě v. zde výše): až sě mu uda pod ten hrad podjſſi DalC. 39 a j., když sě j’mu tu da býti t. j. tu ’da m. tu uda ApŠ. 79; part. udál, -a atd.: byť sě tu vdalo býti AlxV. 1197, komu sě tu dalo býti t. j. tu ’dálo m. tu událo AlxH. 1, 28, vdalo sě mu do města jěti Pass. 330 atd.; udáti sě, udá se, událo se atd. Us.
Jiná zvláštnost sloves těchto je praes. -dí- místo -děje-. Je v dial. pl. 2 poditě = podějete BartD. 1, 126 (laš.), k inf. podieti nč. podíti stsl. podêti ponere; – v stč. sg. 3. nadí m. naděje: ano crčie krvavé struhy, kdež sě hložie v hlavu nady, div že sě leb nerozſady, . . any krví shořaly vlasy Modl. 54ᵃ k inf. nadieti stsl. nadêti inſſigere; – a v stč. sg. 3. sdí sě, zdí sě videtur a pl. 2. zdíte sě videmini, o němž viz také v odstavci následujícím. Jsou to vesměs novotvary podle vz. III. 2: k inf. trpěti, bdieti nč. bdíti atp. je praes. sg. 3. trpí, bdí, pl. 2 -íte atd., a podle toho utvořeny také k stč. nadieti a sdieti (sě) tvary sg. 3. -í a pl. 2. -íte, a k nč. podíti tvar dial. pl. 2. -itě (= spis. -íte).
Sloveso sdieti sě, spodobou zdieti sě videri, žádá povšimnutí ještě zvlážtního. Má tvary náležité podle I. 7: praes. pl. 3. zdějí sě, aor. Zděch sě. Má dále novotvary právě připomenuté podle III. 2: praes. sg. 3. sdí sě, zdí sě a pl. 2. zdíte sě; k těm druží se také impf. zdiech sě atd. A má tvary s da-, dá- s praes. sdá sě, zdá sě videtur, zdadie sě a zdají sě videntur, part. zdálo sě atd. K těm pak jest impf. nikoli zdadiech sě, nýbrž novotvaré zdách sě a zdajiech sě; význam da = dare byl tu zastřen a tím byla také zatlačena povědomost, že by impf. mělo býti -dadiech srov. dad- v § 59. Kromě tvaru pak žádá zde povšimnutí také význam. Ve sdieti sě, zdáti sě je předpona sъ-. Oboje mělo by tedy býti významu perfektivního,
![[226]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00228.jpg){kind=link}