[222]číslo strany tiskuParticipium -ъs: spév atd., doſpyew hradem káza DalC. 39, -spěv atd. Us.; zdlouž. odiev, odiv atp., podle inf. ie-, dt-, v. v § 107.
Participium -m: vzdén, to ť jiej jmě wzdyeno Krist. 4ᵃ aj., vzděno Us.; zdlouž. odien, odín atp., podle inf. die-, dí-, v. v § 107; tъ: hřět, podle inf. zdlouž. hřiet atd., v. tamt.
Substantivum verbale -nie z -nьje: pienye mé ŽKlem. 70, 6, pění Us.; zdlouž. hřienie atp. v. v § 107; – -tie z -tьje: slova božieho neſietie HusPost. 35ᵇ, setí Us.
V part. -lъ, -ъs, -nъ, -tъ, někdy také v subst. verb., bývá místo krátkého -ě- dlouhé -ie- nebo zúžením z tohoto vzniklé -í-. Na př. oděl a odiel, odíl; oděn a odien, odín atd. V dokladech staropísmých bývá většinou nesnadno rozhodnouti, je-li v nich napsáno -ě- či -ie-. Původní a náležité je tu krátké -ě-, jež se namnoze i do nč. dochovalo; vedle něho je však také dlouhé -ie- (-í-) na jisto dosvědčeno; pro vznik jeho nevidím výkladu podobnějšího, než že délka infinitivu přejata jest také sem.
107. Slovesa jednotlivá s kořenným -ê-.
děju, dieti, ponere, facere, dicere, stsl. dêją, dêti, z koř. dê-, pův. dhē-. Význam původní ponere dochován v skr. dhā- praes. dadhāmi, ř. ϑη- praes. τίϑημι atd. Z toho vyvinul se do slovanštiny a do češtiny význam jednak facere, operari, jednak dicere. Dále vyvinuly se v češtině některé zvláštnosti ve ſſexi, jiné při významu facere, jiné při významu dicere; proto je záhodno, rozděliti podle toho také následující výklad. Doklady podávám hojnější, poněvadž sloveso časem zaniká.
a) dieti facere; slož. nadieti inſſigere, odieti vestire, podieti ponere, prodieti perforare, sdieti spodobou zdieti conficere, perficere, udieti conficere, udieti imponere, vzdieti (jmě) imponere (nomen), nominare, appellare a j.
Praes. sg. I. děju atd.: (já) ſdyeyu Mast. 5, zdyegiu agam ŽKlem. 11, 6, odiegiu induam t. 131, 18. to ť rád ſdiegy Hrad. 131ᵇ, což sobě smutná ſdiegy t. 40ᵃ kam-li pójdu neb co ſdiegy t. 37ᵃ, kam sě podyegy, kde budu ML. 3ᵇ, (já) nezdiegi meškánie NRada 385 atd., kam se poději, -u Us., proději ucho jehlou Us. Jg., oději, -u Us.; – sg. 2. děješ: co tu děješ Rosa Jg., več se oděješ Ctib. Jg., kam sě podyegeſs Hod. 85ᵃ, wdiegeſs Jan jmě jemu Otc. 86ᵇ, syna, jemužto jmě wzdyeges Jan Pass. 275; kam se poděješ, čím se oděješ Us.; – sg. 3. děje: jakž sě dyege PilB., (svódnicě) diege trh o hřiešnéj kúpi Hrad. 101ᵇ, zvod se děje takto Tovač. 120; člověk mnoho slibuje jako ve sta děje Ben. Jg., v tisíce děje Vel. Jg. (= dělá, srov. doleji doklad v pl. 3); bůh je přioděje Br. Jg, (hlíza) se prodyege Rhas. 98, kdež sě mi češt zdegye (sic) AlxV. 856, (posel) poselstvie zdiege Kruml. 182ᵇ, to tobě více prospěje a tvau cestu lépe zděje RZvíř.
![[222]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00224.jpg){kind=link}