Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<210211212213214215216217218>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[214]číslo strany tiskuzabím vepře Pam. 3, 115, já tě zabím, já pobím Hoš. č.-mor. I, 79 a II, 98, zabím BartD. 2, 259 (žďár.); – novotv. biji, biju: já zabigy ŽPod. Deut. 39, biji, biju Us,; – sg. 2. bieš: že knězě pobyeſſ, jeho ľudi všěcky zbyeſſ DalC. 18, spravedlivého nezabieſſ BiblA. Ex. 23, 7, nevinného nezabyeſſ Pror. Dan. 13, 53, ty mě zabyeſſ t. Jer. 38, 15, nezabieſs Comest. 139ᵃ; – zúž. bíš: nezabijſs Háj. 141ᵃ, zabíš BartD. 2, 259 (žďár.); – novotv. biješ, nezabigeſs EvOl. 119ᵃ, ač zabygeſſ si occideris ŽPod. 138, 19, biješ Us.; – sg. 3. bie: zabie jě ruka má ŽKlem. Moys. 9, neſabie-li mne jiný DalH. 39, nezabye-ly DalC. tamt., an zbie šlechticiev mnoho Hrad. 100ᵃ, když mě bie nepřietel ŽKap. 42, 2, ten zabije t. j. -bie Štít. ř. 92ᵇ, meč zabye jej Pror. Isa. 31, 8, zabye tě hospodin t. 65, 15, každý zabie Comest. 14ᵇ, muž lva zabie Comest. 14ᵇ, ktož koho zabie Mand. 75ᵃ, že mne nezabije t. j. -bie Ben. 3. Reg. 1, 51; – zúž. : ktož koho zabij Háj. 51ᵇ, nezabi-li mne kto jiný t. 105ᵃ, ktožkolivěk zabij Božeje t. 157ᵇ, kéž ho hrom zabí Pam. 3, 145, (myslivec) zabí Voln. 35, druhej tě zabí Hoš. č.-mor. II, 98, zabí BartD. 2, 259 (žďár.); – novotv. bije: zabyge je ruka má ŽPod. Moys. 9, zabyge EvOl. 122ᵇ, bije Us.; – plur. 1. bieme, -my. nebo tě zabyeme Pror. Dan. 14, 28, nezabyemy tebe Pror. 89ᵃ, zabieme-li bratra Ol. Gen. 37, 26, zabijeme tebe t j. -bieme Ben. Súdc. 15, 13; -zúž. bíme: zabíme prase na masopust Hoš. č.-mor. II, 98 a podle BartD. 2, 259 (žďár.); – novotv. bijeme, -my: zabygemy tě EvOl. 127ᵇ, bijeme Us.; – pl. 2. biete: zbyete-li jě DalC. 86, dokad nezabiete Pass. 273, vy jižto syna božského zabiete Krist. 72ᵃ, zabyete-li mě Pror. Jer. 26, 15; – novotv. bijete: tolikéž pohan pobygete Alx.V. 1070 (předloha měla tvar starší pobiete, v. § 102), zabigete EvOl. 211ᵇ, bijete Us.; – pl. 3. biú: sto jich jednú se zdi zabyu AlxVíd. 2046 (rým: hrabiú); – přehlas. : pak-li (lidé) ho zabi Hrad. 94ᵇ, tehdy poddadie vás v truchlost a zaby vás Krist. 84ᵇ, jimiž (hovady) dělavše potom je zabý Štít. uč. 62ᵃ, (syn člověka) bude bičován, zabij jej a třetí den opět vstane Štít. ř. 113ᵇ; voni tě tam zabí Hoš. č.-mor. I, 79, (oni) ho tam zabí t. II, 98; – novotv. bijí atd.: pakli jeho zabygy rkp. ze skl. XIV (varianta při Hrad. 94ᵇ), sto jich jednú se zdi zabygy AlxV. 2046 (předloha měla tvar starší -biú přehlas. -bí, jak toho žádá veršová míra a rým: hrabí, a dosvědčuje dochované tu zabyu v AlxVíd.), oni zabigi EvOl. 220ᵇ, zabygy jej Koř. Mark. 9, 30, když se s nepřátely bygi Mill. 45ᵃ, vola nezabigi t. 109ᵇ, mě zabigi Comest. 158ᵃ atd., bijí Us. spis., bijou Us. ob. – Impt. sg. 2. 3. : by každá bratra svého DalC. 10, mú levici przybij hřebíkem Štít. ř. 166ᵇ, zabí bratra occidat Ol. Ex. 32, 27, zabij mě Ben. 1. Par. 10, 41, bj Pelzel 99, bí BartD. 2, 123 (zábř.) a j.; – zkrác. bi, v. v § 102; – novotv. bij: zbyg nepřátely EvOl. 112ᵃ, big HusPost. 95ᵇ, raději zabig mne TandZ. 178ᵃ, dobig mě Ben. Súdc. 9, 54, přibig VesB. 151ᵇ, bij Us. spis.; – du. 1. bívě, -va: bywa sě sama PulkL. 46; – plur. 1. bíme, -my: podbymy pod sě ty bradaté kozly DalC. 8; – zkrác. bime, v. v § 102; –

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).