Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<747576777879808182>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

podporováno živým usem, zvláště v nář. záp., a nastává nestejnost a kolísání. Na př. ztracenou věc zase nabýti Nitsch 2 (1709), 95; – nabýti, ubýti, pobýti, dobýti, přibýti v Probe des Lexici Procopiani (v kopii korresp. Dobrovského a Rybajho, v listě ze dne 4. ún. 1787); – dobyti, nabyti, přikryti, odkryti, vyryti atp. Tomsa Wtb. (1791, ale tu je také: donesti, pronesti, provesti, dopeci, propeci atp.); –dobyti, umyti, zakryti vedle ob. dobeyt, umeyt, zakreyt Dobr. Lehrg. (1819) 241 a 242 (ale tu je také: ukrasti 241, vylezti 137, nalezti t., uteci 136, převleci 141 atp.); – pobýti Květy 1834, 29, t. 36, t. 148, odbýti t. 76, t. 150, omýti t. 119, zakrýti t. 128, t. 231, ukrýti t. 174, nabýti t. 1843, 12, ukrýti t. 1843, 36 atd.; – Jg. Sl. má: dobyti, nabyti, odbyti atd.; pokryti, odkryti atd., a také pokrýti, přikrýti, ukrýti; omyti, umyti atd.; unýti; přeryti, vyryti atd., a také porýti, podrýti, přirýti, prorýti, vyrýti (s. v. uryti IV, 782); utyti atd. a také otýti, podtýti, roztýti; navyti, povyti a předvýti, zavýti; vůbec je patrno, že Jg. se snažil provésti -yti jako pravidlo, ale živý usus nutil jej k hojným koncessím s –ýti; – odbýti ČČMus. 1887, 72 (list Tylův z r. 1844), pozbýt Nebesk. Protich. 12; – dobyti Pal. 3, 2, 393, vybyti t. 378, zakryti t. 4, 1, 355, nebyti t. 4, 2, 203 atp., a také: odkrýti t. 4, 1, 244, nebýti t. 75 atp.; – hradu dobyti TomP. 1, 103, dobyti t. 3, 406, jmění nabyti t. 1, 52, přibyti t. 3, 406, ukryti t. 1, 101 atp., a také: zakrýti t. 4, 244, podrýti t. 6, 272, nebýti t. 3, 295, t. 4, 440, TomŽ. 103 a j.; – nabyti MalýAmer. 4, 168 a ukrýti t. 147; – dobýti Zikmund Skladba (1863) 160, t. 474, ubýti t. 117, pozbýti t., omýti t. 117 atp.; – odbýti Smolík Mathem. v Čechách (1864) 79, odkrýti t. 109; – dobyti Týn Časoslovo (1866) 40 a vytýti t. 117 (tu je také: donesti 38, dovesti t. vedle dovézti 39); – dobyti Brandl Tovač. (1868) 31, t. 132 a j., odbyti t. 4, t. 84, t. 128 a j., a také dobýti t. 163, t. 171, odbýti t. 118; – umýt Ner. Feuill. 3 (1877), 134, ukrýti Ben. Třeb. far. (1886) 13, odkrýti t. 75 v. ukryti t. 9; atd. Tvar -ýti má oporu jednak v pravidelném dvojslabičném -ýti, dobýti jako býti atd., jednak a namnoze v živém usu obecném, dobýti ob. dobejt atd., proto šíří se víc a více a není pochyby, že pro žádoucí v jazyku spisovném stejnost ovládne úplně.

Když konečně infinitiv dvouslabičný se končí -outi, má infinitiv víceslabičný též -outi. Na př. douti-vydouti, nadouti Jg.; novotv, pnouti-napnouti, jmouti-zajmouti, dmouti-nadmouti Us.; plouti-vyplouti Us.; zouti-obouti Us.; v II. tř. hnouti-pohnouti, schnouti-uschnouti, dchnouti-nadchnouti, mknouti-zamknouti, usnouti atd. Us., pohnout, uschnout, zamknout, usnout atd. Us. ob.; nadmauti Har. 1, 259, proslout Nebesk. Protich. 19, přikout t. 24 atd. Tak bylo bezpochyby také při stč. čúti: učúti podle nč. učíti vulg. učouti Jg. Odchylky: uměl vyzuti se Pal. 4, 1, 390, kdybychom vyzuti se dali t. 5, 2, 14, musel prosluti t. 4, 2, 262, uſnuti nelze Nitsch 11; dial. obuť Btch. 445 (dol.-beč.).

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).