Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<717273747576777879>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

starším od stol. XIV počínajíc; typus ten byl v češtině původně pravidlem snad všeobecným: zajisté míval tu kdysi i v dialektech více platnosti, než jí má nyní, jak dokazují změny kvalitativní, způsobené bývalou délkou a zjevné i v dial. infinitivech krátkých vizt, nyst, přit (přáti) atp.; krácení nastalo tu a pokračovalo teprve časem; odchylky v jazyku knižném, jako jsou na př. zlezti hrad Pal. 4, 1, 201 atd. jsou z vlivu dialektického.

b) Když infinitiv dvouslabičný je složen s předložkou, s vy-, u- nebo s ne- a tím jest učiněn víceslabičný (trojslabičný atd.), tedy je slabika kmenová někdy zdloužena, někdy nezdloužena. Pro přehled je tu třeba rozeznávati několik případů.

α) Když infinitiv dvouslabičný má základní kmen zavřený a tedy před -ti souhlásku, tedy délka zůstává. Na př. pásti-napásti, krásti-vykrásti, nésti-přinésti, vésti-dovésti, čísti-přečísti, růsti-vyrůsti, nerůsti, téci (z tekti)-utéci, tlouci-roztlouci, hrýzti-uhrýzti atd. Us. Doklady toho z doby starší: napaaſti Štít. ř. 125ᵇ (pasu), doṙéci HusPost. 141ᵇ, dowéſti Br. Jer. 52, 11, uwéſti t. Num. 14, 6, nalézti t. Oz. 2, 6, přinéſti t. Dan. 5, 2, roztlaucti Beck. 1, 173 atd.; v nč. ob.: napást, ukrást, přinýst, dovíst, vyčíst, vyrůst, utýct, roztlouct atd.; dial. ukrásť, utécť BartD. 1, 39 (súch.), popásť sa t. 252 (val.), přiroust t. 356 (dol.), pomůct t. 2, 174 (han., brn ). Vedle toho čte se také: přyweſti Háj. 165ᵃ, nalezti t. 161ᵃ, naklaſti Háj. herb. 287ᵇ, umeſti t. 155ᵇ, utecy t. 169ᵇ, odneſti VelKal. 137, přiweſti t. 229, wyweſti t. 304 atd.; doneſti Br. Gen. 37, 32, přiweſti t. Jer. 6, 15, zaweſti t. Isa. 27, 8, uweſti t. Deut. 9, 28, nageſti se masa t. Num. 11, 18, nalezti t. Jer. 29, 14, vtecy t. Ex. 21, 13 atd.; odchylky tyto a takové dílem snad jsou zaviněny písařem nedosti bedlivým, většinou však a zejména v bibli Br. jsou z dialektu. O to se opírajíce píší spisovatelé pozdější dílem nebo i zpravidla taktéž, ale kvantita jazyka živého proniká rovněž a jest pak kolísání: okráſti, vkraſti, proneſti, proweſti Tomsa 250 a Wtb. (1791), vkraſti vedle wypáſti, zatřáſti Dobr. Lehrg.¹ 315, vkraſti, wylezti, nalezti, pŕewleci t. ²137, 141 a 241, vkraſti v. wypáſti, přebřjſti Nejedlý Gr. 296, přivésti, převésti v. přivesti, rozvesti atp. Jg., přinesti Pal. 1, 1, 375, vynesti t. 3, 2, 363, přednesti t. 4, 2, 493, povznesti t. 4, 1, 76, navesti t. 4, 2, 512, dovesti t. 3, 2, 413, přivesti t. 4, 1, 12, provesti t. 4, 1, 41, uvesti t. 3, 2, 372, nevesti t. 4, 2, 187, vylezti t. 3, 2, 393 atd. vedle povznésti t. 4, 1, 410, uvésti 5, 1, 40; povznesti Malý Amer. 5, 249 a vynésti t. 6, 28, nalezti t. 5, 251 a nalézti t. 6, 182 atd. Při typu  trvá nyní jen některý spisovatel nebo časopis, jako pravidlo obecné ujal a ustálil se v jazyku spisovném typus --.

ß) Když infinitiv dvouslabičný má základní kmen otevřený a tedy před -ti samohlásku, tu rozeznávejme opět případy, jaká to je samohláska a jak se tedy infinitiv dvouslabičný konči: zda-li -áti, či -íti stč. -íti, či -íti stč. -ieti, či -ýti, či úti.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 20 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).