Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<405406407408409410411412413>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

dadye Alb. 54ᵃ, dadye sě užéci t. 19ᵇ, ktož pro bóh svój život dadije Štít. ř. 28ᵇ, mnoho zlata podadye Vít. 44ᵇ, lidé pokojě nedadye Kat. v. 463, když sě poddadie tobě NRada 565, dadyee (sic) dabunt Ol. Bar. 2, 17, wzdadíe VšehK. 86ᵇ, prodadije t. 100ᵇ a j., zúž. dadí: tehdy wydadi vás EvOl. 324ᵃ a j., (jahody) z sebe widady jíchu črvenú Lék. 62ᵃ, ať nám svú pomoc dadii Troj. 70ᵇ, dadí Tovač. 35, vzdadí t. 46, vydadí t. 162, prodadí t. 96 a j., dadij a zaplatí Kol A. 1518 a j., že ten dluh dadij a zaplatí KolČČ. 419ᵃ (1567) a j., dadij Puch. 90ᵃ, nás dadij do vězení aneb snad prodadij Háj. 167ᵇ, křtíti svých dětí nedadij t. 224ᵇ, všecky země jemu sě poddadij t. 259ᵃ, poněvadž se věci zdadij nové t. 124ᵇ a j., dadij Háj. herb. 96ᵃ, ťt se podadij na stuol jablka Konáč (1547) 102ᵃ, dadí Drn. 31 (161), dodadí t. 39 (159), podadí t. 90 (140) a j. kteříž dadj Br. Isa. 9, 16, dadj se najiti t. Joel 3, 9, nechť se wdadj t. Num. 36, 6, wydadj t. Ezech. 26, 17, prodadj t. Joel 3, 8, t. Ex. 21, 35 a j., dadj Nudož. 57ᵇ, ti na to odpověd dadí ČČMus. 1874, 196 (z r. 1614), dadj Rosa 185, soudcové právo stané dadj Kold.2 16ᵇ (1702. doklad z textů českých mně známý nejmladší); slc. dadia. - Vedle toho vyvinul se a časem ovládl novotv. dají, podle dělají atp., v dokladech mi známých teprve od stol. XVI dosvědčený: prodagi KolA. 1512, odewzdagi KolB. 1521, dají Drn. 18 (49, vedle dadí, v. zde napřed), prodají t. 123 (190), na to dagj přikrytí z koží Br. Num. 4, 6, kněží dagj oheň na oltář t. Lev. 1, 7, dagj t. Deut. 22, 19 a j. (vedle dadí, v. zde napřed), dají Nudož. 56ᵇ (též), dají Rosa 185 (též) atd., dají Us. spis., daj’ Us. ob, dial. -ú, -ó, -um atd. jako v § 54; dejí Šemb. 15 (domažl.).

Imperativ sing. 2. 3. daz, stsl. daždь. z dad-jь, srov. § 18 č. 2; dosvědčen jako bohemismus v hlaholských zlomcích Kijevských XI stol., kdež psáno: dazь (5krát), podazь (4), otdazь (I), srov. Jos. Kolář v ČČMus. 1878, 332, Pastrnek tamt. 1894, 70, Vondrák, O původu Kijevských zlomků 1904, 69 a 100. Všude jinde jsou tu novotvary podle impt. dělaj přehlas -ej atd.: sg. 2. 3. daj, dej, na př. day mi sě znáti Hrad. 87ᵃ, neday AlxV. 179, dayz PulkL. 166 atd., dej Us.; du. 1. dajvě, -va, na př. nedajvě DalJ. 28 z rkp. F, nedajva tamt. z rkp. Ff, nedajma tamt. z rkp. Z; plur. 1. dajme, dejme atd., na př. nedaymes j’mu živu býti AlxH. 10, 38, dejme Us.; plur. 2. 3. dajte, dejte, na př. té (sěči) mi dayte účastnu býti AlxB. 1, 14, daite ŽKlem. 65, 2 atd., dejte Us. - Někdy jest -j vynecháno, jako při impt. dělaj v § 144: daz věděti m. dajž Rožmb. 68ᵃ, daz jim (vlkům) mrchu sápati PulkR. 74ᵃ. - V nářečích vých. jest dílem nepřehlasované daj-: daj BartD. 1, 12 (zlin.) a j., dajmy, dajte t. 76 (val.), dílem z dej- vzniklé dé- a -: dé, déme, déte t. 2, 32 (holeš.) a j., dý atd. t. 1, 51 (dol.) a j., prsteň mi dé Suš. 384, dý mně ho do ručičky t. 762; krom toho jsou koncovky dial. v pl. 1. -mě atd. a v pl. 2. -ťe atd. jako v praes. indik.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 24 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).