ed-enti, srov. § 14. Na př. ti gedye jiné liudi DalC. 47, ščeňátka gedije drochty Štít. ř. 130ᵃ, (neštovice) ſie ruozno gyedye Chir. 67ᵇ atd., jedí Us. Dial. jedia slc., jeďá BartD. 1, 32 (pomor.) a j., jedá t. 46 (lhot.), jedzja t. 43 (hroz.), jeďa, jedźa, jedźo t. 131 (laš.); jedźie t. 137 (sev.-opav.); jedźiu t., jedzum t. 122 (laš.); jedijú t. 54 (dol.), jedijou t. 93 (kel.), jedijó t. 2, 36 (holeš.) a j.; jí t. 258 (žďár.), voni jí Šemb. 15 (domažl.), naši ji BartD. 1, 122 (laš.); ju 131 (též) t.; ijú t. 32 (pomor.), ijou t. 53 (dol.), jijó t. 2, 32 (holeš.), ijó t. 55 (přer.) a j.; íja t. 1, 26 (zlin.) a j. Dialekticky bývá í-, i- místo jí-, ji-, srov. I. str. 535; příklady toho jsou také mezi právě uvedenými. Jindy bývá pak zase h- přidáno a je hím, híš, hí, híme, híte, hijó BartD. 2, 176 (brn.). V plur. I. jsou koncovky dial. -mè atd. a v pl. 2. -ťe atd. jako v § 54.
218. Imperativ. Sing. 2. 3. jěz, stsl. jaždь, oboje z býv. ed-j-, srov. § 18 č. 2. Na př. giez maso Pass. 348, giezze t. j. jěz-že Pass. 432 (v orig. lat. u Graesse: et manduca), geż m. jez Kladr. Deut. 23, 24 atd., jez Us.; gezyż Kladr. Přísl. 25, 16, gezyz to ráno Chir. 206ᵇ, jeziž Us. spis., t. j. jez-i-ž, analogií podle impt. vedi-ž, nesi-ž atp. - V du. a plur. bylo -di-, dochované v stsl.; v slovanštině ostatní jsou za to novotvary podle sing. V č. tedy jěz-: du. 1 jězvě, -va, 2. 3. jězta, zde bez dokladu; plur. 1. jězme, jezme Us., jezmy BartD. 1, 90 (stjick.), jezma t. 2, 138 (zábř.); pl. 2. 3. jezte, na př. giezte Hrad. 76ᵃ atd., jezte Us. - V nář. laš. jest iz, izmy, izće BartD. 1, 131, i- analogií podle praes. - V nářečích slc. za české -z- z býv. -dj- je -dz-, srov. I. str. 505 sl., a tedy impt. jedz, jedzme, jedzte Hatt. slc. 140, jedz BartD. 1, 43 (hroz.) atd. - V plur. 1. jsou koncovky dial. -mè atd., v pl. 2. -ťe atd. jako v § 54.
jes-.
219. V slovanském jes- je kořen pův. es- esse a hiátové j-.
Z kořene toho je praes. č. jsem stsl. jesmь atd. a part. č. jsa stsl. sy atd. Tvary ostatní slovesa esse jsou jednak z bąd- č. bud-, jednak z bê a by-; viz o nich v §§ 59 a 100.
220. Místo es- byl v některých tvarech kořen stupně nižšího, Na př. v sskr. je v praes. sing. 1. asmi, 2. asi m. as-si, 3. asti plné as- = koř. pův. es-, ale v du. 1. svas 2. sthas 3. stas, plur. 1. smas, 2. stha 3. santi a part. sant stupeň nižší s-, viz Bopp Krit. Gramm, der Sanskr.-Spr. (1863) § 329 a Brugm. II, 888 a j.; srov. také lat. praes. sg. 3. es-t a pl. 3. s-unt, ř. !a-ri a part. ort- ze s-ont-, atd. Brugm. tamt. V slovanštině je toho jistý zbytek v pl. 3. psl. sątь stsl. sątь č. sú atd., z býv. s-onti, a v part. psl. sy a sąt-j- ze staršího s-ont a s-ont-j-, stsl. sy, sąšt-,č. sa (s koncovkou podle nesa atp.), súc-; kde se tu vyskytuje jes- nebo
