Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<402403404405406407408409410>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

-ai̯, z toho je do slovanštiny -oi̯, které v slabikách koncových se mění dílem v -i, dílem v -ê, srov. Brugm. Grundr. 941 a Kz. 279. - V českých památkách vyskýtá se vědě od doby nejstarší do XVI stol.; bývá tu prosté vědě scio, a také složené povědě dicam a otpovědě respondebo; koncovka bývá někdy -i místo -ě, někdy je zdloužena v -ie, -í. Doklady: newiedie řéci nescio AlxH. 8, 10, to ti powyedye dicam AlxV. 285, wyedye scio t. 286, t. 1344, t. 1939, newyedye nescio t. 908, viedye scio Jid. 25, to jistě viziu hi wiedye PilC., wyedy ž' tvá moc všecko móže LMar. 25, wiedie scio ŽKlem. 145ᵃ, novin jěž (já) vám powyedye, jěž velmi užitečné wyedye Mast. 38, jáz dobřě wyedye DalC. 19, (já) nikdiež cělé kroniky newyedye t. úv. II, (já) vám powyedye t. 5, jáz wiedie Hrad. 135ᵇ, wiedie scio t. 132ᵇ, newiedie nescio t. 53ᵇ, já newyedye všeho Štít. uč. 82ᵇ, (já) newyedye sě kam uteka Vít. 86ᵇ, wyedije t. j. vědie scio Štít. ř. 20ᵇ, to wyedije scio t. 32ᵃ, newyedye nescio t. 232ᵇ, jáť newiedie NRada 838, t. 1603, kakžťkoli wiedie ŠtítBud. 32, jáť vidie m. vědě Ol. Ex. 3, 19, duom jeden wiedi, uhodneš-li, powiedi ť, jenž ten duom hlučí scio, dicam (hádanka) Apoll. 150ᵃ, jsem velikého krále žena, jenžto wiedi že pro mě jest u veliké žalosti t. 142ᵃ, to wiedij scio t. 137ᵃ, newiedie nescio Otc. 72ᵃ a j., wiedie zajisté a silně tomu věřím Jiř. vid. 199ᵃ, věř mi, neb lépe pravdu písma wiedie než ty t. 201ᵇ, newiedie, co bych atd. ŠtítMus. 40ᵇ, (já) odpovědě RZvíř. (prvotisk; nedvěd, rým: nedvěde). - Do věty nespojitě vkládané vědě klesá v adverbium, propadá pak na své stránce hláskové změnám rozmanitým a zní pak vědě, vedi, ved, viď; viz o tom na svém místě ve skladbě a v Listech filol. 1880, 293 sl.

Tvar viem stsl. vêmь je z vêd-mь. Má příponu osobní -mь, z pův. -mi. Ta však nebývá v perf., a podle svědectví ř. olóa a got. vait nebyla také v tomto praeteritopraesentu. Je tedy psl. *vêdmь novotvar, utvořený ze staršího vêdê; novotvar ovšem velmi starý, jako skr. vedmi vedle vēda. Srov. Bopp Krit. Gramm. (1863) § 323, Mikl. III² 91 a Brugm. II, 1262. - Doklady č. viem zúž. vím: wiem Hrad. 37ᵇ, newiem t. 39ᵇ, newyem co učině Štít. uč. 43ᵃ, (já) nevědě, co bych v tom chválil, než to wiem, že atd. ŠtítMus. 40ᵇ newiem nescio Koř. Dan. 14, 34 atd., vím Us.; dial. viem slc., vyém BartD. 1, 46 (lhot.), viem t. 43 (hroz.), t. 137 (sev.-op.), a zkrác. vim t. 1, 86 (stjick.), t. 131 (laš.), t. 2, 55 (přer.), t. 83 (olom.) a j.

Sing. 2. stsl. vêsi, z *vêd-si; v češtině žádané *viesi nedochováno. - Za to je vieš, zúž. víš, vzniklé přetvořením z býv. viesi a podle umieš atp. Na př. wieſſ LMar. 76, ty wies ŽKlem. 68, 6, ty wieſſ ŽWittb. tamt., ty wijeſſ Štít. ř. 37ᵃ, ty powijeſſ synóm izrahelským t. 145ᵃ atd., víš Us.; dial. vieš a zkrác. viš jako v sing. 1.

Sing. 3. stsl. vêstъ, z *vêd-tъ; v češtině tvar střídný nedochován. Je za něj vie, zúž. ví, podle umie atp. Na př. newie ignorat ŽWittb. 34, 8,

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).