Ježíš dieſſe Krist. 57ᵇ, ten ješto dijeſſe t. j. dieše Štít. ř. 155ᵇ, (dva pacholíky) diešta DalJ. 56 podle rkp. Z, jemužto (dvoru) diechu getzemany Hrad. 79ᵃ, druhému Přěmysl dyechu DalC. 69, jemuž Přiema dyechu t. 38 atd.; zřídka dějiech: jemuž diechu SicheM a synovi diegiechu Emos Kruml. 143ᵃ. – Aor. děch atd., na př. avšak dyech: mój synu! ML. 107ᵃ, když tento hlas jie dodye, tato slova dopovědě, inhed atd. Kat. v. 3432, i podie Judith dixit Hlah. Judith 13, 13, (Dobeš) podie dixit t. Tob. 2, 20, tú prosbú hnul se i die k nim Griz. 153ᵇ, služebnice podiechu jí nuntiaverunt Hlah. Esth. 4, 4. – Inf. dieti, zúž. díti, Us. – Part. děje, dějúc-, žádané a shodné s nahoře uvedenými tvary praes. pl. 3. dějú a impt. dej, zde nedoloženo; Jg. uvodí tvar dě: sv. Pavel píše k Efezským dě RZvíř. 6, což jest patrně chybný novotvar; rovněž novotvar je nč. spis- díc: nedíc nic o kostele TomP. 3, 207, nedíc o Plzni t. 4, 620 – Part. děl: tak děl anděl Ztrac. ráj Jg. a Us. – Part. děn, subst. verb. dění Jg.
hřěju, hřieti, stsl. grêją, grêti (vedle grêjati Mikl. Lex., bez dokladů rozhodujících pro I. 7 nebo V. 4) caleſacere. V č. jsou z doby starší doklady rozhodné jenom pro vzor I. 7; tvary infmitivní hřá-, ukazující do vz. V. 4, jsou až z doby novější a patrně novotvary podle přeji-přáti, přál atp.; v tom smyslu poopraviti jest udání v I. str. 100, že by hřá- bylo přímo z grêja-. – Příklady: praes. hřěju atd., hřeji, hřeješ atd. Us., hřéju, hřéješ, hřéje BartD. 1, 25 (zlin.); novotv. hřijo atd. t. 2, 180 (tišň.) a j.; – impt. hřěj atd., na př. hrzyeyte sě Koř. Jak. 2, 16, hřej Us., hřé BartD. 2, 184 (tišň.) a j.; novotv. hřij, hří t. 2, 92 (nezam.), zkrác. hři, zehři se t. 165 (brn.), t. 104 (letov.) a j.; – impf. hřějiech atd., na př. (ty) sě hrzyegyeſſe Vít. 39ᵃ, Petr sě hrziegieſſe Hrad. 83ᵇ, chudí na slunci sě hrziegiechu ML. 75ᵃ; – aor. hřěch : jehožto (synáčka) matka přituli a ſhrzie svými prsmi Vít. 106ᵇ. tak sě jiej nohy zahrziechu Pass. 23; inf. hřieti atd.: ni j’ho (zlí dobrého) mohú v srdci ſhrziety Hrad. 51ᵇ, ty se nemóžeš ſhrziety Štít. uč. 38ᵃ, chtě sě ſhrzieti u téhož ohně Lobk. 118ᵃ; zúž. zahřjti Br. Ag. 1, 6, ohřſſi vodu Vel. Jg., hřjti Beck. 1, 108, hřſſ chod 34, krkon. 54, BartD. 1, 25 (zlin.), hříť t. 92 (kel.) a j., di se vohřſſ Hoš. č.-mor. II, 105 ; zkrác. hřit t. 2, 107 (jev.), hřiť t. 43 (kojet.) a j.; novotv. podle praes.: hřejt, řejt Us. podkrk., řejt Kotsm. 6 (doudl.); zehřét BartD. 1, 90 (stjick.), hřet t. 2, 259 (žďár.); novotv. podle V. 4: hřáti, hřát Us., hřat, hřoć (ze hřáti) BartD. 1, 130 (laš.), hriať t. 44 (břez.) a slc.; – part. hřěl, zdlouž. hřiel atd.: ſhrzyel sě jest i řekl: ſhrzyel sem sě Pror. Isa. 44, 16, neſhrziel sem sě ML. 124ᵃ, až sě den ohrziel Ol. 1. Reg. 11, 11, ſhṙel se Kladr. Isa. 44, 15, zahṙel t. 1. Reg. 11, 11, rozhṙel t. Ezech. 24, 11, nezahṙel-li se t. Job. 31, 20, až se zahřel Br. Jg., bych se zahříl Pam. 3, 148; by tvá rozněta (roznícení) mě k dobrotě ſhrzyela Rúd. 11ᵃ, ohřela se hůlka v rukou Přísl. XVI. stol. v ČČMus. 1829 4, 71, (srdce) rozhrzelo ſye concaluit ŽGloss. 38, 4, rozhrzielo sě ŽWittb. tamt., Shrzielo sě ŽKap. tamt.,
