šíti. Kmen jeho ši- je z pův. si̯ū-, srov. Lesk. Handb.² 106 a Brugm. II, 919, a je v tvarech ve všech, také v t. zv. praesentních: praes. šiji, na př. co dnes vuſſigi Hug. 392, švec ſſige ŠtítMus. 120ᵇ, šiji, šiju, šiješ atd. Us.; – inf. šíti atd.; – part. šijě, na př. což matka ſſigicz vydělala Krist. 28ᵃ, vazúc a ſſigicz t. 32ᵃ, šije, šijíc- Us.; – part. šil Us., šuł fem. šiła BartD. 1, 103 (laš.); – part. šit Us. atd. – Bylo tedy praes. psl. šiją t. j. ši-ją atd., proti pьj-ą atd. Impt. ší, prziſſyzz LékB. 197ᵃ, vyložiti jest změnou hláskovou ze šij, *ši-ji, jako příti z přijíti atp., srov. I. str. 557. Ruské praes. šьju, šьjêš atd. shoduje se s pьju, pъjêě atd. a vyvinulo se bezpochyby podle vzoru tohoto.
Dále hledí sem také sloveso novočeské
žíti. Kmen jeho inf. ži- je z pův. gei̯-, a tvary z něho utvořené patří vlastně ke vz. píti. Ale vedle těch jsou tvary jiné ze ži-v-, jež jsou v tř. I. vz. 3: praes. živu, impt. živ, part. živa atd. Ty pak časem a většinou zanikají a jsou za ně novotvary praes. žiji, impt. žij, part žije atd. Srov. § 73. Tvary staré z km. ži- s novotvary žij- dávají pak sloveso nč., které se do této zvláštní skupiny hlásí.
V stsl. patří sem také briją briti tondere a vъpiją vъpiti ululare. V č. je pro břiti, břiji doklad u Jg.: jeden myje, druhý Marka břije (z Kroka), doklad nejistý; a proti stsl. vъpiti jsou tu dvě denominativa: úpěti v tř. III, 1 a úpiti v tř. IV.
105. Slovesa s kořenným -a.
Sem patří tvary infinitivní sloves dáti a státi (praes. stanu).
Dáti. Inf. dáti: chce daaty Štít. ř. 115ᵇ, jmá daati Pr. pr. 262 a j., dáti Us., dat BartD. 2, 67 (olom.), dať t. 34 (holeš.), slc. dať. – Aor. dach atd., o jehož původu v. v § 21 ; na př. i da jemu (Boleslav Václavovi) virh-(l)ba mečem DalH. 30, to mně mé dietě da znáti Hrad. 65ᵃ, vsěd na koráb da sě na běh Apoll. 132ᵇ, (Ščepán a Vladislav) rok sobě daſſta DalC. 62, pokojě sobě nedachu AlxH. 8, 39, wzdachu chválu bohu AlxV. 570 atd.; v sg. 3. zdloužením dá: když to povědě, jeden daa zášijek Ježíšovi EvZimn. Jan. 18. 22. – Part. dal: dal ieſt List. Litoměř, atd., dal Us.; – part. dav: daw pravé přiezni stvrzenie AlxV. 931, nedawſſe ApD. D atd., dav f. davši Us. spis.; – part. dán: daan příklad Štít. uč. 54ᵃ, každému peniez daan bude Štít. ř. 109ᵇ, aby byl daan Pror. 88ᵃ, nemá pečet daana býti i žádnému Pr. pr. 225, (Slovo) židóm prodáno Ostr., málo dano jest Kunh. 148ᵇ, město daano v pustinu Pror. 76ᵃ atd., dán atd. Us.; dat, -a atd. v dial. datý: můj potáček je zlaté od mýho tatíčka daté Suš. 762, byli spolem sezdati Nář. Sb. VIII, 102 (val.), jak naše dcera vypadá, co je provdatá t. 103 (val.), vydatá dcéra, nevdatá (vdaná, nevdaná) BartD. 1, 80 (rožn.), cera vydata t. 1, 130 (laš.); – subst. verb. dánie: dánije VšehK. 113ᵇ, při wdánij t. 108ᵇ, dám Us.; dial. datie: škoda mého vydaťá (provdání) Suš. 472. –
