Tvar pen drží se do poč. stol. XVI, novotvar -av vyskytuje se v dokladech známých, od XIV, -uv od poč. XVI.
g) Participium -tъ.
1. S kořenným -ę-: ṕat, pat, -a atd., psl. pętъ, -a atd. V stč. byla pravidelná přehláska -a-, -ě-, srov. I. str. 113; na př. budu opat koží Ol. Job. 19, 26 a zapieti jsú v púta t. Naum. 3, 10, naiat conductus MVerb. a jsme wynyety Štít. uč. 102ᵇ, vtata ruka AlxV. 1761 a pták má-li křídle vtyetye ŠtítVyš. 77ᵇ atd. Pravidelnost tato klesá a jest kolísání; na př. kterak jest prigat od krále Baw. 134ᵇ, od toho postu mdlí jsú wynaty Štít. ř. 209ᵃ atd. A na konec ovládá všude -a-: pocžati jsúce Ben. Job. 3, 16, prziyati jsú t. 4. Esdr. 6, 20, palec vtiat Háj. 19ᵇ, hlava ſtiata t. 97ᵇ, tří prstové vtiati t. 165ᵃ atd., nč. zapat, sťat atd., pl. -ati Us., part. ťat, najat mýt. 341, podkrk. 54, zapjatej Kostm. 6 (doudl.), pjaté Btch. 241 (dol.-beč.), sṕatý BartD. 1, 267 (val.) a j., slc. piaty. Místy a částečně ovládlo -e-, z býv. plur. -ěti: začeto léta Páně chodHan. 296, pivo je načetý, zapětej kabát, (strom) potětej, nažetý ječmen Duš. jihoč. 2, 12. Jinde -í-, zkrác. -i- podle inf. -íti: zapítý, utítý BartD. 1, 93 (kel.), vzítý t. 255 (zlin.), zapitý, utitý, požitý t. 83 (hran.) atd. – Novotvar -ut, podle novotvarého infinitivu -úti: páchy przipnutee, Lact. 50ᵃ, sukničky zapnuté Háj. 341ᵃ, rukávy vpnuté t., zrní wymnutého Br. Lev. 23, 14, krčmy od Jana ugmute KolEE. 283ᵃ (1737), přigmuté Seel. 363–364, zapnut, najmut Dobr. Lehrg.¹ 100 a 222, jmut, tnut, pnut Jg. (v. jat atd.), kapitula byla vyjmuta TomP. 1, 76, byli vyjmuti t. 83, roucho uzmuté t. 4, 6, zapnut atp. Us., pnut, tnut, najmut mýt. 341, podkrk. 54, najmutý pole Hoš. č.-mor. II. 96, zapnuté chrom. 286, zapnutej BartD. 2, 226 (třeb.), zapnoté t. 174 (brn.) atd.
2. S kořenným -ą-: dut, -a atd., psl. dątъ, -a atd. Na př. dva sduta voly Ol. 4. Reg. 17, 16 atd., dut Us., adj. dutý. – Novotvar dmut, podle novotvarého inf. dmouti: ňadra rozdmutá Čel. 1830, 45. –
V stsl. je tu také part. -nъ: raspьnenъ, dъmenъ atp., Mikl. III² 104; v č. toho není.
h) Substantivum verbale.
1. S kořenným -ę-: pětie, psl. pętьje. Na př. ote vzneseňá naduta t. j. naduťá ab elationis fastu Greg., na kříži rozpietie ChelčP. 179ᵃ, gietie ŽKlem. 67, 19, pocżietie Ol. Gen. 25, 21, utětí Blah. 197, početí, rozpětí, přijetí, na nebesa vzetí atd. Us. S přehláskou zrušenou: po matky boží na nebesa vzatí List. r. 1454 v ČČMus. 1887, 118, po přigatý té summy Beck. 531 (neumělostí, podle přijat); žatj Dolež. 257, žatí, ſťatí Bernolák 99. – Novotvar pnutí atd., podle novotvarého part. pnut: s napnutím všech sil Puch. r. 1554 v ČČMus. 1878, 434, k odegmutj masa Seel. 174, přigmutj t. 183, pnutí, tnutí, jmutí Jg. (v. pětí atd.), napnutí Pal. 4, 1, 6, o přijmutí t. 141, odejmutí t. 5, 1, 265, slavnost přijmutí TomP. 1, 50, přijmutí t. 43, t. 4. 359, najmutí Jg. Sl., sejmutí, napnutí Us. ob.
