1, 24 (zlin.) a j., šieɫ t. 45 (břez.), šiéu t. 45 (lhot.), přišieɫ t. 174 (mor.-slc.), přišéɫ t. 67 (val.), šéɫ, vyšéɫ t. 349 (rožn.), šéɫ t. 2, 2 (saz.), šél, našél t. 151 (slavk.), přišil t. 161 (brn.), šíl t. 184 (tišň.), šil t. 10 (holeš.), t. 65 (olom.), t. 142 (zábř.), šuoɫ t. 1, 134 (sev.-opav.) atd.; – v nářečích, která mají praes. id-, přejímá se i- také sem a jest išel atp.: išeu BartD. 1, 38 (lip.), išéɫ t. 37 (stráň.), išéu t. 39 (súch.), išieɫ Hatt. slc. 144, išoɫ BartD. 1, 43 (hroz.), išieu, išiou, ujšou Pastrn. 110 (slc., místy); – když klesalo pravidlo o přehlásce slyšal – slyšěli atp. (v. § 118), bývalo vedle sebe stejnoplatné slyšal a slyšel atp., a podle toho také k šel přiděláno šal: čas przyſſal AlxV. 1498, przyſſal čas trudný t. 2068, mnohý doſſal núzě t. 1643, by neſſal na vojnu t. 2239, by sě s královu neſſal t. j. nesšal Trist. 254 (rým: nenechal). – Analogií podle part. viděl pass. viděn, slyšel-slyšen (v době pozdější) atp. přiděláno také k šel part. pass. šen: předejdiž, aby (ty) nebyl przedſſen Hug. 187. – Part. šed, psl. šьdъ: odſed DalC. 39, dále wodſſedſſe Lobk. 88ᵃ, nč. šed, šedši, šedše; zdlouženo v šéd: komorník ſeed i pojme komorníka Rožmb. 29; analogií podle viděl – viděv, slyšel – slyšev (v době pozdější) atp. vznikl také k šel novotvar šev m. šed: prziſſew k nie Lobk. 70ᵇ, przyſſewſſe t. 84ᵇ, prziſſewſſy Lún. ort. 1586. – Sub. verb. psl. šьstьje, č. -štie, -ští, m. šst-, stč. zvratnou analogií také -ščie, srov. I: str. 512; na př. naſtě t. j. náštie aditum Greg., wiſtie exitus ŽWittb. 106, 33 a j., hospodin ostřiehaj weſtie tvého i wiſtie tvého introitum et exitum t. 120, 8, prſiſtie adventus ŽKlem. 139ᵃ, przyſſczye syna božieho Krist. 84ᵃ, podle weſſczye brány iuxta introitum Pror. Jer. 19, 2, wyſſczye tvého ŽPod. 120, 8, nč. příští.
vedu, vésti, psl. vedą atd. – Impt. vedi, veď. pohnaný tolikéž (svědkův) wedy Rožmb. 134, wed t. 116. – Aor. sil. ved, véd atd.: sg. 3. douede pervexit Greg., (poustevník starce) do peleše vwede OtcB. 108ᵃ, (Ježíš) wéde jě duxit BiblB. Mark. 9, 2, (poustevník) když upatři starcě jdúce, inhed proti ňemu wynyde a do pelešě jeho wyde OtcA. 307ᵃ (t. j. víde zúž. z véde), on ji (lvici) popad i wyde ji do kláštera t. 184ᵇ (též), (mátě) děvečku przywyde OtcA. 48ᵃ, pl. 3. jakžto s. Pavel domluvi, tak jeho na smrt powedu Pass. 301, když ju na rozhranie przywedu, počě prositi t. 322 i pŕijěchu Ježíše i wywedu EvZimn. 44, ji (Kateřinu) z žaláře wywedu Kat. v. 2644 atd., často. – Part. vedl, dial. védɫ BartD. 1, 8 (zlin.), védɫa t. 60 (rožn.) atd. – Part. veden, subst, vedenie: uedena t. j. vedeňá vehiculo Greg.
věd- psl. vêd-. Z kořene tohoto jsou participia věda, vědúc- a vědom; viz o nich při slovese věděťi v § 132.
vid- psl. vid-. Z kořene toho jsou zase part. vida-, vidúc- a vidom, v. při slovese viděti v § 132.
vladu, vlasti, stsl. vladą, psl. voldą atd. V kmenu praesentním voldo-, volde- je přípona kmenotvorná vlastně -do, -de, v. § 16 (I., pozn.) –
