ti najblíže u boha ſadu t. 10ᵃ, Sadú synové tvoji sedebunt Ol. 4. Reg. 10, 30, oni oſadu dědičstvo t., tu také ať jiní ſadu NRada 507, (dcery) dědičstvie otcě svého oſadu ODub. 107; (diábli) v tvé srdce ſiedu NRada 1901 (rým: povedú), když páni sedú v plném súdě Řád pz. 127, synové tvoji ſedau sedebunt Ben. 4. Reg. 15, 12. – Impt. sědi, sěď atd., ze sęd-: ſied na pravici méj ŽKlem. 92ᵇ, ſiedyz brzo Krist. 67ᵃ wſyed na kóň Pulk. 4ᵇ, seď dolóv Tand. 3, poſeď výše ChelčP. 235ᵇ, wſeď na kuoň Háj. 66ᵃ, poď a ſeď za stůl Br. NZák. 144ᵃ; oſiedmy zemi Comest. 125ᵇ; tuto ſiedte a vizte Hrad. 50ᵇ. – Impf. sědiech, ze sęd-: když na kampna wſſedyeſſe Mast. 5ᵃ. – Aor. sil. sěd-, sied-, ze sêd-; sg. 2. 3. Mathiáš jest dosáhl stola na ňemž zziede ApŠ. 71, kněz k ňemu přijide a podlé ňeho ſyede Hrad. 144ᵇ vyletě črt i ſyede na střěšě Pass. 313, (Jaromír) ſyede na potřebnéj věci DalC. 36, ciesař u Prazě na súdě ſyede t. 59, rytieř Syede s koně svého, AlxV. 1787 (ssěde), Maria s uoslíka ssěde a pod palmú sěde ML. (Výb. 1, 401), i ſiede lid sedit Ol. Ex. 32, 6, (Jakub) ſiede na loži t. Gen. 48, 2, David sstúpiv i fiede na zemi Comest. 144ᵃ; roſ(ede)ſe t. j. rozsěde sě vas rupit Greg., ješťer sě na dvé rozſede Otc. 126ᵇ; pl. 1. pátý den wſiedem na moře, až do města przygydem Otc. 298ᵇ (místo náležitého vsědom, přijidom chybně -em, opisovatel tvaru -om již dobře nerozuměl, srov. § 22); pl. 3. umyvše sě ſyedu k stolu Hrad. 76ᵃ, (král a králová) do Alexandřie se brachu i ſedu na tom hradu Kat. v. 77; – aor. slabý sědech atd., ze sêd-: wſyedechom OtcB. (místo souhlasné se wſiedem OtcA. 298ᵇ), (třie králi) s koní ſſyedechu Hrad. 68ᵇ, hosté ſiedechu Trist. 78. – Inf. siesti a z toho sésti, sísti, ze sêd-: za stuol ſieſty Pass. 345, na zemi ſyeſty DalC. 23, kažte všem lidem ſieſty Krist. 54ᵇ, (Ježíš) káza zástupu ſyeſti Koř. Mat. 14, 19, za stuol ſieſti NRada 503, sſyeſty s koně ODub. 79, když chce řemeslník mistrem ſijesti Pr. pr. 254, bóh má srdce oſeſty Štít. ř. 239ᵇ, sſeſti s koně Troj. 141ᵇ, s koně sſeeſti VšehK. 94ᵇ zasésti Tovač. 35, t. 80, na osla wſyſty EvOl. 71ᵇ. – Part. sada, sadúc, ze sęd-: poslúchaj mne tuto ſſada AlxV. 202, (Alx.) vzmluvi k svým lidem ſada t. 694, neſſada s koně AlxŠ. 2, 13, wſada s kým ť libo jědiž Pass. 608, Ježiúš ſada na jednom úporu vece Hrad. 78ᵇ, (sladovník) hrabe neuſada t. 133ᵇ, vezmi svój list a ſada napiš padesát EvZimn. Luk. 16, 6, ſaducz Ol. Deut 21, 13; odchylkou -ě-: pak wſyeda na ňe (dobytče) bude je zpravovati Štít. ř. 212ᵇ, potom ſieducz k tomu stolu jedie Mill. 110ᵃ, (žena) v lázni ſeducz ChirB. 232ᵃ, zasedúc Tovač. 77 a j.; – part. sèd, ze sěd-: (Ctirad) ſyed s koně pannu rozvázal DalC. 13, t. j. ssěd, sſed s koně Háj. 72ᵇ, ta saň sě rozſiedſſy Pass. 353, potom spolu ſiedſſe počesta kázati Krist. 16ᵇ; sſedew s koně Háj. 82ᵇ: – part. sědl atd., ze sêd-: obſiedl si ledvie mé ŽKlem. 138, 13, rada neobſiedla mě t. 21, 17, (kóžě) sě rozſyedla Modl. 56ᵇ. sfiedlo ſie ſirdzce jich ŽWittb. 118, 70, abyſſta ſiedla tato dva syny má Krist. 81ᵃ, býkové obſiedli mě ŽKlem. 21, 13, stien skály wyſyedlee