Reg. 19, 17, bředli nč., slc. zabŕdol, vybrdla Duš. verb. 103; prziebrzedi řeku Otc. 284ᵃ, przebrzedſſe Jordan Ol. Jos. 2, 23; (vody) nemožiechu przebrzedeny býti t. Ezech. 47, 5. – Sloveso toto známo ještě v jazyku knižném, zaniká a nahrazuje se reflexivem broditi se.
bud-, z bąd, v tvarech praesentních slovesa býti. Z jeho kořene bheṷ- oslabeného v bhu- bylo praes. *bhṷ-onō, s příponou kmenotvornou -ono, -one; k tomu přibyla časem a analogií kmenotvorná přípona další -dho, -dhe. n. -do, -de, a bylo praesens *bhṷ-on-dhō n. bhu-on-dō; z *bhṷndh- i *bhuond- je psl. bąd-, a z toho dále praes. bądą. Srov. zde § 16 (I., pozn.), Brugm. II, 992 a 1054 a Pedersen v KZ. 37, 397. Poněkud jinak Friedr. Lorenfz v Jag. Arch. 18, 92 a 96: podle něho přistoupila k oslabenému kořenu bhu- přípona kmenotvorná -nd-, slabika *bhund- měla přízvuk střídný s litevským t. zv. taženým (schleifend), a za toho změnilo se bhund- v bąd-; a opět jinak, totiž z rozšíření domnělého bąmь příponou -do v KZ. 37, 347. – Místo bud- bývá byd-, vlivem tvarů s by-: býti, byl atd. – Praes. budu atd.; odchyl.: búdeſs Ben. Lev. 25, 3, slúti búde t. Deut. 25, 10; jemu málo přibyde ŽerKat. 14, nabydeme Beck. 1, 353, nabyde BílD. 285, dobydu, nabydu NejedlýGram. 255 (konstatuje), přibyde, ubyde Us., přibyde vám Bart. NPís. (1882) 183, zbyde BartD. 1, 153 (slavk.). – Impt. budi atd., pl. I. buděm, boha-dle pilni budyem Štít. uč. 137ᵃ, byď, byďme, byďte, vodbyď ho Hoš. č.-mor. I, 84 a II. 106, byď, byďme, byďte BartD. 1. 35 (raděj.), t. 54 (dol.), t. 80 (rožn.) a j., byď t. 131 (laš.), byjď t. 2, 275 (jemn.), beď t. 147 (slávk.), bėď t. 176 (brn., z byď), bêď t. 71 (olom.) atd. – Impf. budiech: ten uzdraven budieſſe Krist. 64ᵃ, když budyeſſe pozdě Otc. 78ᵇ, (Čechové) mečem dosti dobudyechu DalC. 79, páni v útěšě pobudyechu tamt.; spaseni budeyechu Mat. Rozbor 742 m. budiechu. – Part. praes. act. buda atd.; nehody zbydúce Leg. bl. An. 42; buďa BartD. 2, 39 (kroměř.), beda t. 197 (tišň.). – Analogií pak je z bud- i part. pass. -en: jimiž (praky) město dobudeno bude Mill. 91ᵃ. – V stsl. patří sem také injunktiv pl. 3 bądą = sunto, o němž v. Wiedem. 37 sl a Brugm. II, 1278; v č. tvaru takového není. –
čtu, čísti, z čьt-, čit-; čit- v inf. je stupně středního, pův. kei̯t-, čьt- pak v praes. stupně oslabeného, pův. kit-, srov. Brugm. II. 1039 a Wiedem. 143 sl. – Praes. čtu atd., zpravidla tak; analogií odchylně čitu: o žádném ſe neczite MudrA. 1ᵃ, czite ſe t. 7ᵃ, o mnohých cziteme t. 25ᵇ; a jinou analogií, podle četl atp., také četu atd.: četu, četeš, čete, četeme, četete, četó chrom. 286, BartD. 2, 139 (zábř.) a j., co vy to četete Suš. 125. – Impt. čti atd., pocztyem Pass. 277 a 279, čtěm, čtěte Us.; odchyl, przecztite lid Comest. 100ᵃ, mechanicky podle sing. čti, v. § 19 č. 6 a § 55; jinou odchylkou: čeť pl. čeťte a z toho čejte BartD. 2, 129 (zábř.) a chrom. 286, z praes. četu, jako je pleť z pletu. – Impf. čtiech, o svátých najradějí cztyeſſe Pass. 404. – Aor. čit-, čít- (buď z inf., nebo spíše zdloužením, jako
