atp.; a kontaminací znění masc. vedł a vedu vzniklo vedłu, vedlu. na př. zavédłu t. 1, 93 (kel.), vedlu, jedlu t. 2, 281 (dač.). Srov. § 39 č. 1.
Do koncovky -dl, -tl v sing. masc. vkládá se v nářečích mírnící samohláska -e-: vedel, četel, snědel BartD. 2, 125 a 127 (zábř.), vedél t. 1, 77 (val.), kvetél t. 349 (rožn.), vedeu t. 33 (pomor.), rosteu t. 46 (lhot.) atp., – nebo -o-: vjédoł, rvóstoł t. 43 (hroz.), padol Hatt. slc. 113, – nebo -y-: vedyl, pletyl BartD. 2, 258 (žďár.). Srov. § 39 č. 4.
Krátká samohláska slabiky kořenné bývá v nářečích zdloužena, a někde je zdloužena také vložená samohláska mírnící; na př. vplétl jest Ben. Job. 18, 8, védł BartD. 1, 8 (zlin.), védu t. 28 (záhor.). zavédłu t. 93 (kel.), vyvédľi t. 341 (zlin.), vjédoł, rvóstol t. 43 (hroz.), bód, bódła, bódło t. 78 (val.), – védéł, plétéł t. 37 (stráň.), védéł t. 60 (val.), bódéł t. 72 (též, vedle bód), ruóstéł t. 45 (břez.), kvétéł t. 349 (rožn.). Srov. § 39 č. 6.
f) Participium -ъs: ved, vedš-, psl. vedъ. vedъš-. Na př. král przygyed do Čech DalC. 100, král u velikú nemoc upad smrti neujide t. 97, ta saň ſie rozſiedſſy Pass. 355, przebrzedſſe Jordan Ol. Jos. 2, 23 atd., nč. ved, plet, -ši, -še. – Souhláskové skupení -dš-, -tš- mění se v -dč-, -tč-, srov. 1, 513; zde na př. (doklady mám jen pro -dč- z -dš-): ſedcze Lekc. 3ᵃ, wſedcze t. 39ᵇ, przyſſedczy t. 34ᵃ, pryſſedcze t. 73ᵃ, wyſſedczy t. 96ᵃ, padczye t. 40ᵃ.
Mylnou analogií bývá vedv, vedev, v. § 41 č. 6; na př. odwedw své mlazšie řekl jim Štít. ř. 117ᵃ, chciť sě k tomu přimluviti jakžť czetw o tom zde i onde t. 72ᵇ, przygedw Pulk. 149ᵃ, uvedv Har. 1, 217, svedv bitvu Pal. 3, 2, 430, přivedv t. 4, 1, 308 a j., sſedew s koně Háj. 82ᵇ, padev Jg. Atala 53 a j., přečetew Květy 1834, 89 a j.
g) Participium -nъ: veden, -a atd., psl. vedenъ,-a atd. Na př. ktož je boden Mast. 164, pánu Kristovi žluč byla poſkytena Mand. 2ᵃ, popadeny buďte ŽKlem. 58, 13, veden, pleten atd. Us., bodený BartD. 1, 78 (val.) a j.
de-, -te- změněno podle místních pravidel hláskoslovných v nářečích slovenských v ďe, ťe: zaveděný BartD. 1, 44 (břez.), ukraděný t. 87 (stjick.), slc. vedený, pletený (vysl. -ďe-, -ťe-). V nář. sev.-opav. je -ťe- změněno dále v -ćo-: ploćony BartD. 1, 137. V nář. laš. je -dze-, -ce-: vedzeny, kładzeny, ukradzeny, zapleceny, vymeceny t. 108; podle hláskosloví lašského žádali bychom -dže-, -će-, odchylka je bezpochyby vlivem stejných participií třídy IV: narodzeny, młaceny atp. t. 128.
Slabika -en- zdloužila se v *én; z toho je zúžením -ín psané -ýn, a opětným zkrácením -yn. Na př. zametýno Kotsm. 8 (doudl.), snědýno, zametýno Us. ob., vedyno, předyno, zametyno, pletyno, přečtyno BartD. 2, 218 (třeb.), snědyno t. 220 (též), upřadzyny (sg. masc.), ukradzyny, zamecyny t. 1, 103 (laš., frýd.). Srov. § 43 č. 4.
h) Substantivum verbale vedenie nč. -í, psl. vedenьje. Na př. vpadenye ruina ŽKlem. 143, 14, ve dskách zmietenie přičini NRada 717 atd., nč. vedení, pletení atp.
