Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<120121122123124125126127128>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

i naléze Ben. Jan. 11, 17, když przygijde t. 1. Par. 17, 10, když pogijde t. 1. Reg. 17, 23 a j. (tu často), sv. Prokop gide do jěskyně Hrad. 12ᵃ když ſnhide sv. Václav DalH. 31, když dlúho lesem gide DalC. 2, když odtud gide Mat. 53, když záře wzgide Troj 24ᵇ, Alexander gide Alxp. 7 atd., prokwite pět ořechóv DalStrah. 5, tu sě most propade a mnoho dobrých v řěku úpade DalC. 89, pa(a)de k nohám mým EvZimn. 34 (litera v závorkách škrabána), pade na svój obličej Alb. 56ᵇ, ruoste to dietě crevit Comest. 31ᵃ, kněz podle ňeho ſiede Hrad. 144ᵇ, jeden wyſkyte ruku ven Ol. Gen. 38, 27. – Du. 1. vedově, -va, stsl. vedovê, (-va), nemá zde dokladu. – Du. 2. 3. vedeta, stsl. 2. -ta, 3. -te: (Maria a Josef) když tam przigideta, hned u boží chrám wnvdeta Hrad. 71ᵇ; když (Klitus s Artofilem) bodeta na sě kopíma, vznidú dřiezhy mezi nima AlxV. 1570; kdy (Telefus a Achilles) przigideta Troj. 98ᵃ. – Plur. 1. vědom, psl. vedomъ: když ho (čarodějníka) falešného seznachom, pryč od ňeho gidō Pass. 291 t. j. jidom n. jídom; gydom tam, a když opatřichom a nikdež nic nenie, ješto by bylo k užitku lidskému, chtiece opatŕiti pogydom dále OtcA. 298ᵇ sl.; kdy gydom od s. Apollonie, nagydom sled ještera jednoho t. 124ᵃ sl., kdvž wgydom v klášter ingressi sumus t. 121ᵇ. Opisovatelé tvaru archaistickému -om nerozumějí a píší -em, v. § 22. – Plur. 2. vedete, psl. vedete, nemá zde dokladu. –– Plur. 3. vedú, psl. vedą, na př. odtad jej (Ježíše) wedu k Annášovi Pass. 192, když jeho svázána powedu t. 193, přijěchu Ježíše i vywedu EvZimn. 44, ani (= a oni) šesti poslóm oči zbodu AlxV. 2080, (Čechové) řěku przyebrzydu DalC. 47, když toho slova doczytu Pass. 381, lodí przigiedu DalH. 31, když sě na snem všickni ſnyedu a před Libuši przigyedu DalC. 3. przigiedu tŕie králi Hrad. 120ᵇ, jedyžto przigidu AlxH. 1, 7, vězni (z žaláře) winhidu DalH. 31,Čechy przygydu DalC. 77, t. 88. židie k sv. Jakubu gidu Pass. 352, všecka obec gidu na horu Hrad. 12ᵇ, když ho nenadgidu velmi ráno zasě jidu do Jerusalémě t. 71ᵇ, když do Říma wnydu Pass. 403, (panny) když gijdv kupovat ženich przygijde Štít. ř. 230ᵃ, potom przygijdu druhé panny Štít. ř. 230ᵃ, učenníci padu na svú tvář a báchu sě EvZimn. 20, když popadu židé Ježišě Alb. 20ᵃ. umyvše sě ſyedu k stolu Hrad. 76ᵃ, (rodiče s Kateřinou) do Alexandrie sě brachu i ſedu na tom hradu Kat. v. 77, a oni húbu plnú octa poſkytu ústóm jeho obtulerunt EvZimn. 45, (Amazonské panie) sú poručily mužóm oránie a sami zemiú wladu DalC. 10.

b) Aorist slabý stsl. vêsъ duxi, jasъ edi, novotvar jachъ, pl. 2. jaste, atd.; v č. jen při slovese jiesti: aor. jěch pl. 2. jěste atd.; srov. § 23, b) č. 1. – Sing. 1. jěch, zde nedoložen. – Sing. 2. 3. , na př. (chrúst) zzie comedit ŽGloss. 104, 35 t. j. . chrúst zzie vešken plod země ŽWittb. tamt., (chrúst) zzie(dl) t. (dl připsáno později), (Eva) vzě toho ovocě i ſnye a Adam také ſnye Ol. Gen. 3, 6 t. j. sně ze *sъn-ê ſnie comedit Otc. 309ᵇ – Du. 1. jěchově, -va, nedoložen. – Du. 2. 3. jěsta: když tu gieſta i piſſta Troj. rkp. Strah. kn. 7. – Plur. 1. jěchom, nedoložen. – Plur. 2. jěste,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).