[204v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcebuoh byl přepustil náhlú smrt na lidi. Druhé vlci a nedvědové jedli lidi. Třetie, že blýskoty a střely nebeské mnoho lidí zhubily pro jich hřiechy. A protož dnes buďme nábožni a prosme boha a svatého Marka, ať nás ráčí ostřieći[3369]ostřieći: oſtrzyety od náhléj smrti a ráčí nám dáti zdravie a sčestie a hřiechóm odpuščenie a potom nebeského[3370]nebeského: nebeſ královstvie[3371]královstvie: kralouſt etc.cizojazyčný text
De sancto Petrocizojazyčný text
Tu es signaculum similitudinis, plenus sapiencia, perfectus decore; in deliciis paradisi fuisti, omnis preciosus operimentum tuum.cizojazyčný text[3372]Ez 28,12–13 Tato slova píše svatý Isaiáš prorok o prvém anjelu, a ta sě mohú přirovnati svatému Petru, božiemu mučedlníku, a řka: „Ty jsi znamenie podobenstvie, pln múdrosti, svrchovaný krású, tys byl v rajskéj rozkoši, každý drahý kámen tvé oděnie.“ V těch sloviech přirovnává jej ku bohu v úřadu a v smrti nazývá[3373]nazývá: nazyewa jej pln múdrosti, takže jest přemohl všichny kaćieře[3374]kaćieře: katyerze a život svój vedl velímě krásně beze všie poskvrny, svět opustiv, přebýval v klášteře a mnoho utrpenie pro buoh měl, božie slovo kázal a lid vieře učil.
O prvém znamenajte, že svatý Petr byl mučedlníkem, bohu podoben v člověčství, takže v čistotě přebýval a chudobu trpěl a božie slovo kázal, že mnohé osvietil svým kázaním a dovedl do nebes. Jakož sě čte o nem, když byl v sedmi letech, tehda chodieše[3375]chodieše: chodyeſſye do školy i jide k svému strýci, a ten bieše kacieř. I otáza jeho a řka: „Čsos sě ve škole naučil?“ An vece: „Věřím u buoh, otce všemohúcieho, stvořitele [b]označení sloupcenebe i země.“ An jemu vece: „Neřiekaj stvořitele nebe.“ A on vece a řka: „Tak jest psáno a já tomu věřím.“ I poče sě s ním hádati, a potom da sě do kláštera a papež da jemu moc kacieře vybierati a na vieru jě obracovati. Tehda kaćieři[3376]kaćieři: katyerzy jej zabichu a hned sě všichny lampy v kostele zažžechu a jeho tělo beze všeho smradu bieše[3377]bieše: byeſſye. A tu jej pochovachu u Medioláně, a po roce chtiechu jej na jiné miesto položiti i nalezechu to tělo tak črstvo, jako by teprú bylo pochováno. A tak jest svatý Petr byl mučedlník veliký, že když z Říma jedieše poviedati bratróm, věda, že má od kacieřóv zabit býti, tehda hned za ním jeden kacieř poběže a mečem jeho hlavu rozvráti. An tu skona, poručiv duši bohu.
Opět byl podoben bohu mučením, že pro pravdu ukřižován a on pro spravedlnost buoh za třidceti peněz prodán a tento za třidceti funtóv. Protož jest měl moc nad sluncem, že když v Medioláně kázáše[3378]kázáše: kazaſſye a vedro veliké bieše[3379]bieše: byeſſye, tehda jeden kacieř jemu vece a řka: „Petře[3380]Petře: Petrſye, pros boha, ať horka nebude.“ A on vece a řka: „Chtěš li v buoh věřiti, to chti učiniti.“ Tehdy kacieři zvolachu a řkúce „slib věřiti“, mniece, by svatý Petr nemohl toho učiniti. Tehdy svatý Petr vece a řka: „Hospodine, rač chlad učiniti“, inhed by velímě chladno. Opět měl moc na moři a na búři. Jakož sě čte o nem, že když lodí s lidmi bieše potonula, ani hned zvolachu k svatému Petru i uzřechu jediného mníška, a inhed sě moře učistilo. Opět měl moc nad na ohněm. Jakož sě čte, že jeden jinoch chováše[3381]chováše: chowaſye u sebe sukně
