[205v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceotáza svatého Filipa a řka: „I kde kúpíme chleba, abychme těchto pět ćisícóv[3392]ćisícóv: czyſſyczow lida nakrmili?“ Nedotazoval by sě jeho syn boží, by jeho šafářem nebyl. A tak jest u božie službě byl.
Druhé jest stál protiv svým nepřátelóm, bráně viery křesťanské. Jakož sě čte o nem, když dvadceti let kázáše[3393]kázáše: kazaſſye pohanóm vieru boží, tehdy jej oni jechu a veléchu sě jemu klaněti svým modlám. Tehdy z jich modly vyskoči jeden škaředý drak a syna biskupova uděši a dva šlechtice a jiné smradem z úst a plamenem opáli, takže všichni nemocni biechu. Tehdy vece jim svatý Filip a řka: „Věřte v syna božieho a modly tyto zkažte a budete inhed uzdraveni a tito mrtví vzkřiešeni budú.“ I oni zvolachu a řkúc: „Uzdrav nás a všicknyť modly zkazíme[3394]zkazíme: zkazyeme.“ Tehda hned svatý Filip káza tomu drakovi, aby pryč šel a žádnému neuškodil, a potom nemocné také uzdravi a ty tři mrtvé vzkřiesi. Tehdy biskupové jej jechu a ukřižovachu jej takéž jako syna božieho, jehož on vieru držieše a kázáše[3395]kázáše: kazaſſye. A tak jest stál na boji do své smrti. Svatý Jakub také jest stál na božie službě, takže jest měl veliké utrpenie pro buoh, takže jest nikdy vína nepil ani masa jedl a nikdy sě v lázně nemyl. A velímě nábožný byl, že vždy klekáše[3396]klekáše: klekaſſye, takže sobě na kolenú byl kuoži zhnetl jako kámen. Opět byl velikého duostojenstvie, že jsú jej měli v čest jiní apos[b]označení sloupcetolové i Židé i pohané a biskupem jej učinili po božiem vstúpení v Jeruzalémě. Opět na tom, že prvý v Jeruzalémě mši slúžil svatú. Také jej v čest měli Židé, že pro jeho svatost přepustili jemu choditi do svého chrámu. Také měli jej v čest i jiní lidé, že byl takého dóstojenstvie, že ktož sě jeho rúcha dotekl, ten hned byl zdráv od každéj nemoci. Neb jest byl posvětěn[3397]posvětěn: poſſwyetyen v živoće[3398]živoće: zywoczye svéj matky. A tak jest stál na božie službě.
Druhé jest stál na boji pro božie vieru. Jakož sě čte o nem, že když v Jeruzalémě v chrámě kázáše[3399]kázáše: kazaſſye vieru boží, tehdy jeden Žid přistúpiv k nemu szadu i svrže jej s kazatedlnice dolóv, až sobě nohu zláma, a klečieše[3400]klečieše: kleczyeſſye mnoho časuo. A když by 30[3401]30: xxx let biskupem, uzřevše[3402]uzřevše: vzrzewſye Židé, že nechtě kázanie ostaći[3403]ostaći: oſtaczy, svržechu jej s kazatedlnice i počechu naň kamením bíti a řkúce: „Ukamenujme Jakuba Spravedného.“ A když jej ukamenovachu, tehda on poklek na svú kolenú, zvola k bohu a řka: „Prosím tebe, hospodine, odpusť jim, neboť nevědie, čso činie.“ Tehdy přiběh jeden Žid s bidlem s strunařským[3404]strunařským: ſtrunarſſkym i rozvráti jemu svatú hlavu jeho, až sě z nie mozk vyvali, a duši vzechu anjelé do královstvie[3405]královstvie: kralouſt nebeského[3406]nebeského: nebeſ. A proto, že jsú stáli na božie službě na tomto světě, v súdný den stanú u velikéj ustavičnosti, proti hřiešným svatí stanú a sedú, když budú súditi, a budú státi, když budú na zlé žalovati. Také syn boží stane
