žejdlíky aneb s pintu, vezmiž zázvora tlučeného dobrú lžíci a muškátového květu tolikéž i zvař to spolu, vlíž do konve zatvořité, chovajž toho ku potřebie, dávajž nemocnému píti zítra a večer teple. Jest li nemocný velmi mdlý, daj jemu čtvrtú stránku žejdlíka. Pakli jest silnějšie, tehdy viec, a když chceš nalévati z konve, zaměš dobře, ať vše spolu jde. A to pitie dávaj, ažť se i zhojí.
Když se člověk namuož
Který člověk se přemuož aneb přetrhne, že pak od toho tam v sobě má některaký neduh: Vezmi jelení jazyk, žindavu a starček, a zvaře to u víně, píž to teple. A jest li velmi nemocen, nepíž jiného pitie nežli to za čas, i budeš zdráv. Pakli by musel píti v tom jiné pitie, ale tiem méně, a onoho vždy požívaj, dokudž najdéle muožeš, až se i zhojíš s boží pomocí.
O pavučině
Tela aranea vulneri supposita conservat a tumore et a corosionecizojazyčný text. Pavučina v ránu vložená nedá se nadýmati ranám.
O mytí hlavy
Zachovaj toto naučenie, když chceš hlavu mýti, aby k každému lúhu přilil málo octa vinného, neb každý ocet hlavě spomáhá, by pak samým octem hlavu zmyl, bolest vyžene. A mnohem lépe vyžene, když jej s lúhem smiesíš, a lúh s tiemto kořením učiníš, jakožto s ratoléstkú nardovú, majoránú, bazilikovú, rmen, vratič s šalvějí. A máš mýti hlavu zjitra, před obědem anebo před samú večeří. Také když jdeš do lázni, najprvé sobě hlavu smoč, tož pak dále jdi a sedni. A také aby před samú lázní měl vždy stolici. Neb tomu chtie lékaři múdří, aby žádný nepúštěl krve, ani do lázně šel dřieve, aby stolici měl. A když z lázně vynde, aby měl hlavu v teple.
