[63]číslo strany rukopisuEnum hned tou smrtí[fn]smrtí] ſmrti, kterouž měl Ezop sjíti, z světa sprovodili. Ale Ezop prosil krále, aby mu jej v moc jeho dal. Potom vzav král ten list od Nektenába, dal jej Ezopovi čísti. A Ezop přeběhnuv[fo]přeběhnuv] přeběhw jej, nedal na něj žádné odpovědi, než vetce[fp]vetce] wětce k králi: Králi milostivý, piš[fq]piš] pjſs zase v tato slova a v tento rozum, že, jakž zima pomine, hned mu chceš dělníky poslati, kteříž by jemu tu věži stavěli, a chceš mu také toho času odpověd dáti na jeho všecky otázky. Král poslal hned zase toho posla z Egypta domů s takovými listy, jakž mu Ezop radil.

Potom rozkázal, aby Ezopovi všecek statek jeho zase dali a v první hodnosti aby postavili. A dal Enum Ezopovi, aby s nim dělal, co chce, a pomstil se nad nim podlé své vůle. Ale Ezop dobrotivě s nim nakládal, trestal ho a vedl s pilností[fr]pilností] pilnoſti takovými slovy: Synu, na učení má pamatúj a je v pokojném srdci slož, nebo v cizích věcech my moudří jsme, jiným radu dáváme, ale sami sobě raditi neumíme. Jsi-li ty pak člověk, teda mysl aby lidské vůli poddána byla. Boha máš nade všecko ctíti, a takť se všecky věci[fs]věci] wěcý šťastně povedou. Králi hleď se zachovati, tenť tobě může časem mnohého trápení ujíti. Člověče, máš lidský živ [64]číslo strany rukopisubýti, nad zlými Bůh bude mstíti. Veliký jest hřích člověka nevinného obtížiti a těžkost na něho uvésti. Protivenství s dobrou a udatnou myslí[ft]myslí] Myſli snášej, proti nepřátelům svým zůřivě a směle se ukaž, aby tebe nepotupovali. Ale přátelům svým dobrotivý, povolný i služebný buď pro to, aby oni tobě den ode dne dobrého přáli. Nepřátelům svým žalosti i všeho neštěstí žádej, ať by nemohli škoditi tobě, ale přátelům svým štěstí a všecko dobré vinšúj. S manželkou svou opravdové věci[fu]věci] wěcý mluv, a jakož sluší, tak s ní obcúj. Neb ženy jsou vrtké mysli a viklavé, a když se jim pochlebuje, ke zlému nakloněné bývají. Nevěrného a zlého tovaryšstva se varúj, neb nechť se lotru jak chce, dobře vede, protoť své chytrosti nenechá. Raději užívej uší nežli jazyku, neb jazyk musíš mistrovati a pro něj mnoho se učiti i také mnoho pokusiti. Mezi ožralci málo mluv, neb tu se za moudrého nepočteš, než posmívatiť se budou. Těm nezáviď, kterýmž štěstí přeje, ale raději s nimi se radúj, neb závist žádnému více neškodí, jako tomu, kdož závidí. Čeládku svou v přízni chovej, aby se netoliko báli tebe jako pána[fv]pána] Pana, ale jako toho, kteříž jim všeho dobrého přeješ, ostejchali. Odtud zachovej,