[78]číslo strany rukopisuEzop bídně skonal život svůj. Po jeho smrti přišla na ty měšťany náramná drahota, mor i veliké nemoci morní. O kteroužto věc ptali se svého boha Apolina. A on jim odpověd dal, že duši Ezopovu ukrotiti mají a s sebou smířiti. Tu teprv porozuměli a utichli[hh]utichli] vtjchli, že Ezopa nevinně zabili. Nový chrám jemu ustavěli a k jeho věčné památce obraz jemu v něm postavili. Ale uslyšavše knížata řecká o smrti Ezopově, s vojsky velikými proti těm měšťanům táhli a pilně se vyptali, kteříž by vinní a příčinou smrti Ezopovy byli. Těm všem (jakož hodné bylo) touž smrt učinili, kterouž on z toho světa sprovozen jest.

Vytištěno v Praze 1696.