nerozu[67]číslo strany rukopisuměli, aby časem škaredé nádoby balšam v sobě drželi, a to jest nejdražší věc ze všech tekutých věcí, a velmi často nejčistší víno z hlíněných nádob se pije.

V tom šel Ezop na palác královský a upadl před králem na kolena. Král ho přívětivě přivítal, sedě v svém majestátu, a řekl mu: Komu mne přirovnáváš? Ezop řekl: Přirovnávám tebe k slunci, neb se svítíš jakžto kolo slunečné a tvoji[gd]tvoji] twogj blýští se okolo tebe jakžto blesk, kterýž slunce z sebe vydává. K tomu řekl Nektenábus: Kterak šacuješ království Licera proti mému? Ezop, uškrnuv se, řekl: Není pod tvým ale mnohém více nad tvým. Neb takovým spůsobem, jakž slunce zastěňuje měsíc, také zastěňuje království Licera svým bleskem království tvé.

Nektenábus podivil se tak rychlé odpovědi a prostrannému vypovídání jeho a řekl k Ezopovi: Již-lis mi přivedl ty dělníky, kteříž tu věži stavěti mají? Ezop řekl: A pročež bych nepřivedl, jediné mi ukaž místo, kde ji stavěti chceš. Král hned z města svého vyšel na pole a ukázal mu místo, kde by ji stavěti měl. Ezop posadil na čtyři úhly toho místa ty čtyři orly s těmi korbičky aneb pytlíky k tomu připravenými[ge]připravenými] připrawenymi, a ta pa[68]číslo strany rukopisucholátka v těch pytlících přivázal orlům k nohám, kterýmž maso na rožních do rukou dal, a kázal jim, aby to maso vysoko nahoru vyzdvíhli. A když orlové za tím masem vždy nahoru letěli, pacholata křičíce, veleli sobě kamení a vápna i jiných potřeb k stavení podávati, řkouce: Podejte nám vápna, podejte kamení, podejte nám dříví, podejte jiných potřeb k stavení. Vida to Nektenábus, řekl k Ezopovi: To jest divná věc, že lidé v naší zemi létati mohou. Ezop řekl: Jináčť já nevím, než že drahně jich může létat. Ale pověz mi, poněvadž člověk jsi, proč smíš se proti Bohu na poli vyvyšovati? K tomu řekl Nektenábus: Ezope, vyznávám, že jsem přemožen, ale prosím tebe, že mi na mou otázku dáš odpověd. Rozkázal jsem herky z země řecké sem přivesti a oni bývají mi březí od řechtání těch koňův, kteří jsou v Babyloně. Ezop řekl: Zejtra ráno chci tobě na to odpověd dáti. Když potom domů do hospody své přišel, poručil služebníkům svým, aby mu kočku polapili nebo někde zjednali. Oni hned jemu kočku velikou zjednali a on ji rozkázal zjevně metlami mrskati. To uznavše Egyptští, chtěli mu tu kočku vzíti, nemohouce toho učiniti, běželi k králi, vy[69]číslo strany rukopisupravujíce