krá[59]číslo strany rukopisuli ke cti. A hned potom vstav, listy od krále k měšťanům (že jsou svobodní a nemají platiti žádných činží a poplatkův, ani berní), do Sámu se zase plavil, znamenitě a bohatě od krále mnohými dary jsouc obdarován. Měšťané přivítali Ezopa a s největší ctí[fc]ctí] Cti ho přijali a všeckna rada i obec proti němu vyšli. A přes to všecko pod májem město sedělo, trávou se posypalo a jiným veselím i tanci ozdobováno bylo. Tu jest uveden Ezop na místo, kdež věci[fd]věci] wěcý obecné se oznamují, a dal jim královské listy, pravě jim, kterak král berně, poplatky i činže jim odpouští a je při jejich svobodě zůstavuje. Po některém pak času táhl Ezop z Sámu preč skrze rozličné země a krajiny, dávaje lidu rozličná naučení v rozprávkách a v podobenstvích a učil lidí po všech těch zemích[fe]zemích] Zemich, skrze kteréž táhl. Přišed pak do Babylonu a tu svou moudrost oznámiv, od krále Licera byl velice ctěn. Neb toho času byl ten obyčej mezi králi[ff]králi] Krali, když majíce pokoj, skryté a zatmělé otázky na se vydávali jakožto pohádky nějaké a ty sobě psané posílali[fg]posílali] poſylali, tak pro kratochvíl a žert. A když ti, kterýmž poslané byly, vyložiti jich nemohli, teda tomu, od kohož k němu ty pohádky poslané byly, zase s těmi dary, [60]číslo strany rukopisuo kteréž se založili, posílali. Ezop pak uměl ty pohádky a otázky[fh]otázky] Otazky moudře a rozumně vykládati i na ně odpověd dávati, ješto tudy skrze své vejklady znamenitého a velice mocného pána svého dělal. K tomu vymejšlel králi zvláštní a neslýchané pohádky a otázky, které by měl jiným králům k hádání a k vykládání posílati. A když který na ně neuměl odpověditi a jich vyložiti, ten hned musel tomu králi daň dáti. A tak království babylonské rozšířeno, rozhlášeno a vysoce v poctivosti roznešeno bylo. Dále potom, když Ezop žádného syna neměl, sám sobě zvolil jednoho mládence za syna dosti podobného, jménem Enum, kteréhož před krále často vodil, jemu jej poroučeje a schvaluje, jako by jeho vlastní syn byl. Ten jistý Enus potom obcoval s jeho kuběnou. A obávaje se, kdyby se někdy Ezop toho dověděl, že by se na něj těžce rozhněval. A tak nevinně ho osočil před králem, udělav falešné listy pod jménem Ezopovým k těm, kteříž proti králi byli, a zapečetiv je sekrétem Ezopovým, poslal je k králi. Ti pak listové toto v sobě zavírali: Že přiříká a připovídá králi tomu, že pilnost chce přičiniti, aby mohl všeckny pohádky uhodnouti a na ně odpovědi slušné dávati.