Ezop ihned šel hledati, kde by nestarostlivého, nemravného a nestydatého mohl najíti. A když onde i onde na té cestě hledal a sem i tam ohledal, naposledy hloupého[cr]hloupého] hlaupeho uhlédal sedláka a velmi nemravného, nestydatého[cs]nestydatého] neſtydateho i nedbánlivého seděti. I dí k němu: Můj pán zůve tě k svému stolu. Sedlák ten málo se o to staral, proč by ho jeho pán zval. A vstav, hned s Ezopem šel, s nečistými, plesnivými škorněmi a mlče hned za stůl se posadil. Tu Xantus dí Ezopovi: Jaký to jest člověk? Odpověděl on: Jest nemravný a nestydatý muž. Tu pošeptal Xantus ženě své, řka: Neměj mi za zlé, co já s tebou a jakýmžkoli spůsobem budu mluviti, nebo hledám a rád bych nalezl příčinu, abych se mohl slušně nad Ezopem pomstiti a příkladem jeho aby jiné služebníky rychlejší i poslušnější zdělal. A toto hlasitě pověděl, řka: Paní, nalej vody do medenice a umej tomu poutníku nohy. Domnívaje se, že než by toho sedlák ten dopustil, raději by ven z domu šel, a tak že by s poctivostí[ct]poctivostí] poctiwoſti Ezopa ubiti mohl. Paní postavila medenici s vodou tomu sedláku před nohy, jakož pán na tom se s ní byl smluvil. Sedlák tomu dobře rozuměl, že to paní toho domu jest, i myslil sám u sebe: Věru, tuto mi dobře bu[37]číslo strany rukopisude, tutoť mne chtějí poctivě chovati jako nějakého pána[cu]pána] Pana, nebo pán nerozkazuje služebníkům ani děvkám, ale chce, aby mi vlastní jeho žena nohy myla. I vztáhnuv[cv]vztáhnuv] wztáhw nohu, nechal se ji mejti. Když pak umyt byl, seděl mlče a odpočíval po té lázni. Tu Xantus řekl k ženě své: Dej mu píti. Sedlák pomysliv, že by počestnějí bylo, kdyby ona prvé se napila, ale poněvadž on tak míti chce, zachovám já se podlé rozkázaní jeho. I vzav koflík, napil se čistě. Když pak jedli, Xantus, postaviv před něho ryby a pobízeje jeho, řekl: Jez. Sedlák ten jedl beze všeho studu udatně, o nic se nestaraje. Potom rozkázal Xantus kuchaře zavolati, k němuž řekl: Pročs ty ryby zkazil? A kázal ho svléci a velmi ubiti. Sedlák sám u sebe rozjímal: Mně se zdá, že ty ryby dosti dobře připravené jsou a že toho nevinně tepou, ale co mi do toho, že kuchaře bijí, protoť já své břicho nakladu. A když ten sedlák ty ryby snědl, tu Xantus pozanechal svého švástání dobrou chvíli. A brzo potom, když přinesli koláč na stůl, sedlák ten hned sobě kus ukrojil prvé, než o tom Xantus zvěděl. A vida, že ten sedláček dobře papá, rozkázal zavolati pekaře, k němuž řekl: Neskrocená potvoro, tento koláč není mastný, ani slaný,