nebylo znáti. A potom káže ji do žaláře uvrci, aby tu dvanácte dní bez jiedla a pití chována byla. A to všecko milá svatá Kateřina pro jméno božie pokorně a mile trpěla, vzpomínajíc na ta slova, kteráž píše svatý Pavel řka: „Nemo coronabitur nisi qui legitime certaverit.“cizojazyčný text Žádný nebude korunován ani odplaty vezme, než ktož řádně a statečně bojovati bude. Ale protiv tomu zase běda bude všem těm, jenž se malému pokušení zprotiviti ani obrátiti nemohú, poněvadž tak mladá panenka toliko mukami, toliko protivenstvie svítěziti mohla. Ale čím to bylo než velikú láskú, ješto k milému bohu ústavně měla! Povýšil jie také pán buoh nad jiné svaté v jejiem učení. A to se dobře shledalo a ukázalo na králové a na tom kniežeti Porphyriovi, kteréhož svatá Kateřina učením svým na vieru křesťanskú obrátila a duše jejich k milému bohu poslala. Neb čte se dále o jejie svatém životě, když Maxencius pro některé své potřeby s země na několiko dní odjel, tehda zatím králová, pojemše s sebú to knieže Porphyria, i jde tam k tomu žaláři, v kterémž svatá Kateřina seděla. A když tam vstúpili, viděli žalář jasným světlem osviecený a anjela svatého léčíce rány jejieho těla svatého. Tu jim svatá Kateřina počala mnoho praviti o pánu bohu a o království nebeském, až oba, totiž královú i to knieže s jinými dvěma sty rytieři, na vieru jest obrátila, prorokujíci jim, že by také pro jméno božie muky trpěti měli. I seděli tu s ní, rozmlúvajíc až do puolnoci. A knieže Porphyrius, znamenaje