Ačkoli královú i s Porphyriem {čáry svými od}marginální přípisek mladší rukou viery, totiž mých bohuov, svedla {a k smrti je}marginální přípisek mladší rukou připravila, avšak přesto, jestliže {mi v tom}marginální přípisek mladší rukou povolíš a mne v tom poslechneš, že se {bohům mým}marginální přípisek mladší rukou klaněti budeš a je následovati, jáť {slibuji tobě}marginální přípisek mladší rukou, žeť to vše ještě odpustím, a chciť tě {místo své}marginální přípisek mladší rukou své králové. A pakli toho neučiníš, tehdy {již}marginální přípisek mladší rukou toho déle od tebe trpěti nebudu a musíš za to život svój dáti.“ Odpovie jemu svatá Kateřina s dobrú myslí řkúci takto: „To vše, cos si sobě vymyslil o mně učiniti, to předse jednaj, hotovať sem vše pro jméno božie ráda trpěti.“ A vida Maxencius, že jie přemluviti nemuože, nakrátce odsúdi ji na smrt, aby jie jejie hlavu sťali. A když ji již na smrt vedechu, tehda zdvihši oči do nebes, i bude se milému bohu modliti řkúci takto: „Ó naděje a spasenie všech v tě úfajících, ó slavnosti panenská, milý Jezukriste, prosím tvé svaté milosti, ktož koli umučenie mé pamatovati bude, buďto při svém skončení, neboli v které koli núzi a potřebu jméno mé nazývati bude, rač ho v jeho prozbě pro mě, milý pane, uslyšeti.“ A ihned slyšán jest hlas s nebes v takových sloviech: „Poď sem ke mně, najmilejší choti má, teď vrata nebeská jsú tobě otevřiena i těm všem, ktož umučenie tvé svaté pamatovati a světiti budú, slibuji těm všem z nebe odplatu dáti!“ A když se ty řeči dokonají, tehda ihned jejie svatú hlavu setnú. Tu pak miesto krve teklo jest mléko s jejieho těla svatého. A anjelé svatí, vzemše jejie tělo svaté, odnesli je na tu horu Sinaj a tu jejie tělo čistě a duostojně pochovali. Z jejíchžto svatých kostí olej teče, ješto mnohé