po patnásti stupních vjíti. A protož divným činem to tak mladé dietě panna Maria tak beze všie pomoci po těch stupniech k oltáři vjide, jako by v starých letech byla. Tu obět ofěrovavše, dceru svú pannu Marii s jinými pannami v chrámě božím ostavivši, domů se vrátišta. Tu dievka svatá boha chválíc nábožně bydléše a často anjely vídajíci a utěšenie mnohé od boha mievajíci. Jakož píše svatý Jeroným Kromaciocizojazyčný text k Eliadorovi, že ten obyčej panna Maria v stařejších letech mějíše, ráno počínáše až do třetí hodiny, což bylo třeba božiemu chrámu, to ona vše dělala. A pakli kdy s chrámu vyšla a kto ji potkaje „dobré jitro“ nebo „dobrý den“ nebo „dobrý večer“ řekl a ji tak pozdravil, ona jinak žádnému jest nepoděkovala ta duostojná panenka než „pochválen {buď}meziřádkový přípisek mladší rukou buoh“. O niež také praví svatý Ambrož v knihách o divích: „A protož matka božie byla pokorného srdce, také řiedko mluvila, tichého chodu byla, vzezřenie stydlavého, ctných mravuov plna.“ Nebo o nie praví svatý Jeroným a píše list Kromaciocizojazyčný text k Eliodorovi, že téj dievky svatéj nižádný hněvivú neviděl ani kto od nie zlé slovo slýchal, ale jejie řeč jest milosti plná a milá, byla slyšeti, jako by byla bohem promluvená. A tak bieše velmi opatrna při svých pannách a toho velmi ostřiehala, aby nižádná žádnú řečí nezhřešila, aniž se kdy zasmála, ani kdy jedna druhé křivdu na čem učinila,