také spěšně křivdě a dá sě s pravdy svésti, jakú bude chválu jmieti takové brzké uvěřenie? Znamenie jest silnějšie mysli ne inhed všemu věřiti bez ukázanie podobného. Die Písmo: Lepší jest nepravost muže, nežli žena dobře činiec. Tutoť já tak rozumiem: Když kto nechtě u mysli vrtek býti, donidž nebude jistého jmieti ukázanie a dóvodu podobného nové pravdy a neznámé, ne brzo postúpí po ní, to jest nepravost muže, ješto jest lepší, totiž méně zlý, nežli, ješto neústavná mysl, jako ženka, postúpiec spěšně po pravdě, učiní dobře. Ale ta neústavnost ženské a lehké mysli nemá chvály; neb lehce opět pustí od pravdy, dadúc sě na jiné svésti. A protož die svatý Pavel: Ne každému duchu jest věřiti, ale zkusiti, od Buoha li jsú duchové. A opět die: Ne brzo sě pohybujte. Die také: Byť vám i anděl z nebe jiné pravil, nežť sem vám pravil, nevěřte; ani sě hýbajte s toho, ač by kto slal vám listy jako ode mne! Aj, kterak jest dobrá ku pravdě mysl ústavná, aby ani zlý duch v anděla sě proměně, ani skrze lidi nesvedl s pravdy! Takť jest svatý Pavel jměl tu mužskú nepravost; ne brzo sě hnul ku pravdě. Tak svatý Augustin již poznav blud té viery, ješto v ní byl, nepřestúpil let několik k vieře pravé, boje sě vrtkosti neústavné, vostýchaje sě, aby tu snad nenalezl bludu, až i poznal pravdu viery. Aj, jakť jsú pak byli stateční mužie, kak silně stáli po té pravdě, poznavše pravdu! Též i svatý Tomáš, ač ne ihned uvěřil, ale peven byl; když uvěřil, i smrt jím nepohnula od té pravdy.
Druhé dobré vyšlo jest z toho, že svatý Tomáš ne tak brzce uvěřil, a najviec z toho, že jest tak velice doúfal Buohu, že dá jemu v rukú miesta hřebíkuov, jimiž byl přibit, i bok kopím proklaný ohlédati. A Kristus proti jeho doúfaní učinil s ním velikú věc, že jakož doúfal, tak sě stalo. Ukázav sě jemu Kristus, řekl jako přietel: Sáhni svú rukú v mój bok a neroď býti nevěřící, ale uvěř! A že jest dobré dobrému
