[212v]číslo strany rukopisuMamalíci jsú toho také pilni, aby to zvěděli, jakž koli mohú rozuměti, toho hledie, a když by se dověděli, rádi tu novinu slyšie. Tehdy tajně se zberú všickni, což jich tu při žoldánu doma bude, i přitáhnú v noci vojskem pod hrad žoldánóv a odtad pryč nechtie, až jim kaláč[27]místo „koláč“ dán bude od žoldána za syna nebo za dceru jeho. A zbéře se jich 20ti nebo 30ti tisíc. Tehdy žoldán dověda se toho, káže zvěděti, co se to děje a proč jsú přitáhli, co se jim nedostává. Tehdy žoldnéři zvolají: „Chcme, aby žoldán pán náš dal nám koláč, právo náše, za syna svého etc.cizojazyčný text“ Tehdy žoldán rád i nerád musí jim ten koláč dáti, každému zvlášť tři zlaté a berana k tomu.

A když sem to slyšal, velmi nepodobné mi se to zdálo věřiti tomu, i ptal sem se na to velmi pilně, tak li jest to v pravdě, či li jsou jaký žert složili, i pravili, že jest tak v pravdě, a dovodili toho, že by se za toho žoldána stalo, který nynie jest.

Mamalíci jsú lidé dosti stateční[w]stateční] ſtaczny, což sem rozuměti mohl, na koních svých velmi hbití a čerství obyčejem svým, kterýž oni mají, já jim lidí rovných neviděl sem v čerstvosti na koních. Dřievie své mají dlúhé, některé jest na tři sáhy a jedno sem měřil, bylo jest na mé čtyři sáhy. A to jest dřievie z morského třtie a zhrúbí jest jako dobrá chmelová tyč a hrot jest na každém konci s obú stranú, a když je sobě