[211v]číslo strany rukopisuaneb to, což jeho samého jest. Nebo Ejipt nezpravuje se aniž se řiedí obyčejem jiných měst, ovšem daleko chyba obyčejóv těchto zemí, neb i rychtářie jsou z služebníkóv žoldánových.

Také sem slyšal, že by toto právo bylo mamalíkóv, že když mají na pole vytáhnúti proti nepřátelóm z rozkázanie žoldánova, že se s miest svých hnúti nechtie, leč jim žoldán zavdá na čtyři měséce, a to každému tři sta zlatých na kuoň. Než pravie, že taková vojna někdy v několiko letech jednú nebude, a jestliže by se vojna zrušila kterýmž koli obyčejem aneb bitva vyhrána by byla a že by se jim ve čtyřech anebo v pěti neděléch dostalo domóv vrátiti, ten žold při nich zoustane a služba prvnie, kterúž zapsanú mají, ta jim vždycky před se jde. Protož jsou mamalíci bohatí velmi a z mnohých páni bývají znamenití a zlatých mají mnoho a neumějí jich utráceti jako Čechové neb jiní služební v těchto zemiech.

Také sem viďal, když jest mamalík setník neb třitcetník, má všecko pozlatitá udidla a střmeny z samého zlata, pošva na šavli i jilce všecko položené zlatem, palcát, s kterýmž jezdí, všecek zlatý jest.

Pakli který pán po městě jede, který jest vyší než setník, tehdy před tiem pět neb šest pacholkóv jde [s]text doplněný editorem sekyrami zlatými a z bulátnými[25]místo náležitého „s bulátnými“. A bulát jest vocel čistá, ješto se svietí převelmi, že se v ní vzhlédnúti muož jako v zrcadlo, a jest tvrdá, k tomu